Článek
Spousta lidí má dnes se svým dodavatelem podepsanou smlouvu na dobu neurčitou. Podle toho, co říkají velcí dodavatelé, to je více jak polovina zákazníků bez fixovaných cen. Skoro by se tak mohlo zdát, že jde o nějakou výhodu. Jenže opak je pravdou. Zákazník na smlouvě neurčité platí mnohem víc než odběratel s fixovanými cenami.
Tak proč má tolik zákazníků takovou smlouvu podepsanou? Ve skutečnosti za to může pouze jejich neaktivita, nebo možná obava ze změny dodavatele. Existuje totiž zákon, který říká, kolikrát může dodavatel zákazníkovi prodloužit smlouvu na dobu určitou, než s ním bude muset uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Když si vezmeme neaktivního zákazníka, který podepíše první smlouvu a následujících deset let nic nedělá, pak už bude zcela logicky na době neurčité.
V Česku máme nějakých 6 milionů odběratelů elektřiny a 2,5 milionu odběratelů plynu. Minimálně 60 % z nich za posledních 10 let nezměnilo dodavatele. (tato čísla sice nemáme nikde v reportu oficiálně oznámena a ERU nám je na dotaz také nedodalo, ale já jsem si dal tu práci a ze statistik OTE, operátora trhu s elektřinou, jsem si postahoval reporty za posledních 10 let a sčítal a sčítal..) Zkrátka většina z nás jen koupí byt, postaví dům nebo zdědí nemovitosti, podepíše smlouvu a od té doby nic nemění. Maximálně se jednou za čas ozveme stávajícímu dodavateli, jestli by pro nás neměl nižší cenu, ale nic dalšího neřešíme – a už vůbec neřešíme možnou změnu dodavatele. Právě takové zákazníky mají naši dodavatelé naprosto nejraději, takoví zákazníci po čase „spadnou do doby neurčité“ a dlouhá léta nic neřeší. To je hlavní důvod, proč dnes lidé takové smlouvy mají – a proč jich je tolik.
Určitě to tedy není z důvodu jakýchkoli výhod. Jedinou výhodou je fakt, že zákazník může kdykoli odejít. Tedy kdykoliv - je nutné dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu. Nic dalšího tam není. Není to o tom, že by lidé ušetřili nebo měli něco jinak. Smlouvy jsou na první pohled stejné, i tady chodí vyúčtování a platí se zálohy. Cena ovšem není žádným způsobem fixovaná, takže ji dodavatel může kdykoliv změnit podle toho, jak se mění situace na trhu.
A teď se dostáváme k tomu, proč hned v úvodu říkám, že smlouva na dobu neurčitou není výhodná. U velkých dodavatelů dnes zákazník se smlouvou na dobu neurčitou platí kolem 3.500 Kč za 1 MWh elektřiny a 1.500 Kč za 1 MWh plynu - vycházím z veřejných ceníků, které najdeme na www stránkách všech dodavatelů, což je mimochodem moc dobře, dříve to tak nebylo a byla k tomu nutná novela zákona, abychom vše lehce našli. Zpět k cenám - 3.500 Kč u elektřiny a 1.500 Kč u plynu - to jsou částky, na které dodavatel letos už poněkolikáté zlevnil, takže by se mohlo zdát, že je to skutečně výhodná cena. Jenže kdyby si ten samý zákazník pečlivě porovnal nabídky, změnil dodavatele a podepsal s ním smlouvu na dobu určitou, mohl by na každé MWh ušetřit klidně i 1.000 Kč u elektřiny a 500 Kč u plynu. Asi nemusím zmiňovat, že i u nižší spotřeby to může být velký rozdíl. Spočítat si to ostatně můžete každý podle svého vyúčtování. Možná zjistíte, že za tu samou službu platíte úplně zbytečně o několik tisíc víc, než byste museli. Změna dodavatele – zvlášť u smlouvy na dobu neurčitou – je pak tím nejjednodušším, co můžete udělat.
Kolik bude přímo vaše úspora? To se nedá napsat do článku. Záleží na tom, jakého máte dnes dodavatele a kolik mu platíte, pak samozřejmě na tom, jak máte velkou spotřebu a nakonec i na tom, pro jakého nového dodavatele se rozhodnete. Někdo chce jen ty největší, někdo jen ty české, někdo jen toho s pobočkou v okolí a někdo zase jen toho, co má elektrikáře v ceně. Někdo chce smlouvu na 1 rok, jiný si raději zafixuje delší dobu, když už to jde dělat. Každopádně každý, kdo se bude o své energie starat jen o trochu víc, než jen otevřením obálky a „je to dobré, vracejí mi přeplatek“, může ušetřit opravdu nemalé peníze, které je podle mě opravdu naprosto zbytečné dávat dodavateli..
