Článek
Stačí totiž jen jednoduchá matematika, abychom zjistili spíše opak. Jen na topení si domácnosti připlatí víc než deset miliard korun, o dalších třicet miliard pak naroste cena benzínu a nafty.
Velký otazník stále visí nad zavedením emisních povolenek případně nad datem, kdy by měly začít platit. Pokud ale nebudeme spekulovat o zavedení / nezavedení, můžeme se podívat na samotné ceny emisních povolenek a dopadech s touto cenou spojených. Optimistickým scénářem je v tomto případě hodnota 45 eur za 1 emisní povolenku, kterou určila Evropská komise. Problémem povolenek ovšem zůstává fakt, že se obchodují na burze a cena tedy přirozeně kolísá. Když s nimi na jaře začala obchodovat první globální komoditní burza ICE, cena tam rychle překročila hranici 80 eur.
Jedna emisní povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší. Ať už se bavíme o produkci plynu, uhlí nebo pohonných hmot, množství emisí se liší. Proto se pracuje s přepočty na základní jednotku dané komodity.
Přes deset miliard jen na topení
V případě plynu se při optimistickém scénáři (45 euro za povolenku a 25 Kč za 1 euro) bavíme o navýšení ceny jedné megawatthodiny (MWh) o 300 Kč. Jen domácnosti v Česku ročně spotřebují 19 milionů megawatthodin plynu, většina přitom padne na topení. To bude znamenat meziroční zdražení o 6 miliard Kč – a skutečně se bavíme jen o domácnostech, firmy v tom započítané nejsou.
Zdražení pak přijde také u uhlí. České domácnosti ročně spotřebují asi 1,3 milionu tun hnědého uhlí, 300 tisíc tun černého uhlí, 100 tisíc tun briket a 30 tisíc tun koksu. To je celkem 1,7 milionu tun paliv. Každé z nich má přirozeně jinou uhlíkovou stopu, ale kdyby jedna tuna paliva měla mít povolenku v průměru za 2 600 Kč, dostaneme se na 4,4 miliardy Kč.
Takže máme 6 miliard za plyn a 4,4 miliardy za neekologická tuhá paliva. To je 10,4 miliardy Kč, které domácnosti zaplatí navíc jen na topení. A to ještě pouze tehdy, že cena emisní povolenky nepřesáhne 45 eur, nebude se tam promítat zvyšování ceny povolenky o inflaci a euro zůstane na kurzu 25 Kč.
Další miliardy si připlatíme na benzínu a naftě
Plynem a uhlím zdražování nekončí, emisní povolenky se promítnou i do ceny pohonných hmot. U benzínu by to mělo být 3,3 Kč na litr, u nafty 3,5 Kč. V Česku se za rok prodá 2,5 miliardy litrů benzínu, zdražení tak bude znamenat 8 miliard Kč. Nafty se prodá 6,5 miliardy litrů, cena tak naroste o 22,8 miliard Kč.
To rozhodně nejsou drobné, ačkoli se nám to někteří politici snaží namluvit. Samozřejmě nedokážeme říct, jaké množství pohonných hmot tankují domácnosti, kolik firmy nebo třeba cizinci, kteří Českem projíždí, jisté ale je, že jen na palivu stát navíc vybere 30 miliard Kč.
Část miliard do státní pokladny. Co s nimi bude dál?
Poplatky za emisní povolenky se budou vybírat trochu jinak než běžné daně, poputují nejdříve do EU, která je dle určitého klíče rozděluje zpět, tedy do státní pokladny. Otázkou je, jak se s nimi naloží. Určitě by se měly použít na to, aby zmíněných 300 tisíc českých domácností přešlo z uhlí na jiný zdroj vytápění. Uhlí je dnes nejlevnější komodita, která i v nejoptimističtějším scénáři najednou zdraží o 50 %. To může mnoha domácnostem způsobit problém, protože na takovou finanční zátěž nebudou připravené.
Problém je, že stát roky podporoval to, aby lidé na uhlí zůstali. Měli jsme tu kotlíkové dotace a cílem bylo jen to, aby lidé přešli na kvalitnější kotle. Už jim nikdo neřekl, že uhlí brzy zdraží. Podobné je to u plynu, stát dlouho podporoval plynofikaci obcí a připojování domácností, přitom o ekologických dopadech a budoucím zatížení emisními povolenkami se vědělo dlouhé roky. Ano, teď přišlo nařízení z Evropské unie, ale tato rozhodnutí se nedělají přes noc, je to záležitost minimálně tří posledních českých vlád.
Možná mohli politici české domácnosti lépe připravit, ale to už jsou jen dohady. Teď bude třeba vyřešit, jak pomoci těm domácnostem, které to samy nezvládnou. Vyberou se sice peníze, které se k nim mohou nějakým způsobem vrátit, ale už to bude se zpožděním. Lidé zdražení pocítí hned, od první chvíle. Systém se podařilo posunout o rok, pokud se nezruší úplně, tak emisní povolenky začnou platit v roce 2028. Domácnosti to pocítí ve vyšších zálohách na plyn, fakturách za uhlí nebo platbách za tankování. Veškeré poplatky se ovšem ve státní pokladně shromáždí až po vyúčtování u dodavatelů a přerozdělení v EU, tedy v průběhu roku 2029 nejdříve. Teprve během roku 2030 by se pak mohly ve formě dávek nebo dotací začít vracet domácnostem. Ne všechny domácnosti to ale do té doby zvládnou. Proto je třeba vymyslet model, jak jim dát očekávaný výnos emisních povolenek s předstihem.
