Článek
Lidská společnost během posledních sta let zažila skok, který nemá obdoby. Z kmenů a jednoduchých struktur jsme přes industrializaci, digitalizaci a globalizaci vstoupili do informačního chaosu. Mozek, který vznikl pro přežití v přírodě a tlupě o sto lidech, je najednou vystaven milionům podnětů, permanentní dostupnosti a extrémnímu sociálnímu stresu.
Tato změna je tak rychlá, že biologická evoluce ji nemá šanci dohnat. Přesto se něco děje. Zvyšuje se výskyt neurodivergentních projevů – zejména poruch autistického spektra. Je to jen lepší diagnostika? Nebo znamení hlubšího vývoje?
Zjištění vědy: Autismus jako odlišná forma myšlení
Simon Baron-Cohen, britský psycholog, označuje autismus za formu „extrémně systematizujícího mozku“ – zaměřeného na logiku, pravidla, detaily a strukturu. Takové mozky se hodí do světa technologií, dat a kódů.
Steve Silberman, autor knihy NeuroTribes, vnímá autismus jako přirozenou součást lidské diverzity. Tvrdí, že autistické rysy vždy existovaly, jen dřív nebyly vidět. V digitálním věku však mohou vyplavat napovrch – a dokonce se stát výhodou.
Oliver Sacks ve svých pozorováních neuroatypických pacientů ukazuje, že mozek, který se odlišuje, není nutně nemocný – je to jiný způsob prožívání reality.
Yuval Noah Harari ve svých pracích upozorňuje, že kulturní a technologická evoluce překonala biologickou. Tvoříme svět, který náš mozek nepobírá. A tak se měníme. Pomalu. Chaoticky. Evolučně.
Moje teze: Adaptivní neurodivergence jako evoluční reakce
Z těchto poznatků se skládá obraz, který vede k jednoduché, ale odvážné hypotéze:
Lidstvo vytvořilo svět, který přetížil jeho vlastní mozek. A mozek začal reagovat vznikem nových konfigurací – neurodivergentních.
Aspergerův syndrom pak nepředstavuje poruchu, ale evoluční adaptaci na svět zahlcený informacemi. Tyto mozky mají výhody v analýze, soustředění a odolnosti vůči společenskému šumu. Jenže ne všechny verze jsou stabilní – proto vidíme i těžší formy autismu. Ty nejsou selháním, ale vedlejšími větvemi evolučního pokusu.
Tato teorie adaptivní neurodivergence spojuje biologii, kulturu a psychologii do jednoho obrazu: mozky se mění, protože svět se změnil příliš rychle.
Závěr
Pokud přijmeme, že některé mozky se rodí jinak ne kvůli poruše, ale kvůli adaptaci, možná se přestaneme ptát: „Co je s nimi špatně?“ a začneme se ptát: „Co nám říkají o budoucnosti lidstva?“
Neurodivergentní jedinci – nejsou jen jiní. Jsou možná první náznaky budoucího člověka.
