Článek
Krása je subjektivní, ale…
Zejména v posledních letech se z nadváhy, ale i z obezity stala norma, ba dokonce podporovaná věc. Pryč jsou doby, kdy bylo normální říct, že nadváha je nezdravá, nebo snad dokonce neestetická. Celebrity i módní magazíny se předhánějí v prohlášeních, že nejdůležitější je cítit se dobře a být sám se sebou spokojený. Proti tomu se nedá mnoho namítat, být spokojený sám se sebou je jeden z nejdůležitějších milníků na cestě ke spokojenému životu. Ale tak nějak to vypadá, že tato laťka je poslední dobou opravdu velmi nízko. „Plus size modelky“ jsou dnes propagované jako standard a jejich tvrzení, že by svou postavu za nic neměnily, vysílá velmi špatný signál směrem k dospívající generaci. Místo propagování zdravého životního stylu, sportu a pohybu, je jako „normální“ prezentována modelka s nemalou nadváhou, která všem vykládá, jak by v životě nemohla být spokojenější. Její klouby a srdce by však nejspíš s jejím tvrzením nesouhlasily.
Spokojenost je důležitější než zdraví?
Zdravotní stránka věci je totiž důležitou součástí tohoto tématu. Je dokázáno, že lidé s nadváhou jsou náchylnější na zdravotní rizika, jako jsou vysoký tlak, diabetes mellitus, srdeční onemocnění nebo cévní problémy. Lidé s nadváhou mají rovněž problémy s klouby, o čemž svědčí i plné čekárny obézních lidí u ortopedů. Nadváha způsobuje komplikace již v mládí nebo ve středních letech. Ve stáří jsou tyto komplikace mnohem vážnější a v krajním případě mohou vést i ke smrti. Nepodceňovat tuto stránku věci je proto opravdu na místě a fakta by měla mít větší hodnotu než přehnaná tolerance a korektnost za každou cenu.
Přehnaná korektnost jako mor dnešní doby
Zmíněná korektnost je něco, co nás zejména v posledních letech svazuje a neumožňuje nám nazývat věci pravými jmény. Dříve naprosto běžné termíny, jako např. „tlustý“, a označení jsou dnes považovány za nekorektní a neslušné, a to pouze díky snaze zavděčit se za každou cenu naprosto všem, tedy i těm, kteří toho pro svůj vzhled mnoho nedělají. Snahu někoho neurazit, byť neurážlivým a před několika málo lety běžně používaným termínem, osobně považuji za jeden z největších problémů současnosti. Neschopnost nebo spíše neochota pojmenovat a poukázat na evidentní problém je něco, co nás může přivést někam, kam jsme se nikdy nechtěli dostat a odkud už nemusí být návratu.
Zdroje: Autorský článek, CDC
