Článek
Všechny politické strany v Česku mají jednu jedinou společnou věc. Školství je pro ně vždy naprostou prioritou. Ať už byl premiérem Sobotka, Babiš nebo Fiala, všichni chtěli nebo chtějí pro školství jenom to nejlepší.
Tato upřímná starost o naši budoucí generaci a vzdělávání způsobila, že české školství je podfinancované, zvýšily se regionální rozdíly, studenti marně čekají na místa na středních školách a mohli bychom pokračovat. Slovy Járy Cimrmana: „Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré.“
Celorepublikové statistiky například ukazují značné zaostávání za ostatními vyspělými zeměmi. Třeba počet lidí s vysokoškolským vzděláním se u nás pohybuje kolem 35 %, což je podobně jako v Kolumbii. A daleko za průměrem OECD, který činí 47 %.
Naprosto otřesný je pak údaj o mladých lidech mezi 18-24 lety, kteří již nestudují a ani nepracují. Těch je v Česku přes 30 %, značný odstup od světového průměru 14,7 %. Pokud jsou tato čísla alarmující, údaje z Karlovarského kraje překračují všechny divoké představy.
Školství v Karlovarském kraji
Tahle země není pro mladý
Dětí, které nedokončí ani střední vzdělání je v chudých oblastech jako Karlovarsko kolem 17 %. (Daniel Prokop, Slepé skvrny, 2019 , Host) Není to však špatným výkonem žáků a žákyň v našem kraji. Velkou vinu nesou školy samotné a jejich špatná práce.
Přes 12 % učitelů v kraji nemá vysokoškolské vzdělání a dalších 8 % teprve studuje. (Daniel Prokop, Slepé skvrny, 2019 , Host) A co se týče vzdělávání na druhém stupni, tak tam je téměř každá druhá vyučovací hodina vedena kantorem, který nemá v daném předmětu aprobaci. Setkal jsem se i s případy, kdy vystudovaná němčinářka musí učit zeměpis, jenom aby rok nato začala s hudební výchovou.
V kraji ubývá učitelů, ti starší odcházejí na zasloužený odpočinek, ale noví nepřicházejí. Mladí studenti vystudují v Plzni nebo v Praze a nic je neváže k tomu se vrátit zpět do rodné oblasti.
Největším problémem je však nedostatek školních psychologů. Těch je v celém kraji pouze několik a téměř 90 % škol v Karlovarsku a okolí přiznává, že nedokáže najít vhodného kandidáta na tuto pozici. A stát moc nepomáhá. Místo pravidelného financování vytváří programy, které zatěžují ředitele škol další administrativní prací.
Kraji pomůže jedině návrat mladých
Uvedená čísla jsou smutným výsledkem mnoha let, kdy vlády zanedbávaly problémy, které byly vidět na míle dopředu. Naštěstí ještě není pozdě tyto problémy napravit. Musí se stát ale několik věcí.
Ze všeho nejdříve, a to chci podtrhnout, musíme přivést zpět mladé vysokoškoláky, kteří jsou podstatní nejen pro vzdělávací systém. Ti nepřijdou jenom proto, že je poprosíme. Je nutné jim nabídnout takové benefity a podmínky, aby se sem rádi vraceli. Vzorem pro nás může být Francie, kde jsou pedagogové výrazně a po právu odměňováni, pokud vyrazí pracovat do chudých regionů. Podobně to má mnoho dalších zemí a nevidím důvod, proč bychom měli být výjimka.
Dalším podstatným bodem musí být větší spolupráce s firmami v našem kraji. Již jsem zmínil, že téměř třetina mladých lidí mezi 18-24 lety nemá práci ani nestuduje. Větší kooperace s lokálními podniky nejenom přinese více pracovních míst a peněz, ale zároveň pomůže mladým najít uplatnění ihned po dokončení školy. Také bývá pravidlem, že spolupráce se zaměstnavateli přivádí důležité sponzory, kteří pomohou vyřešit časté podfinancování studijních oborů.
Poslední důležitý prvek je pak dlouho vyhlížená veřejná vysoká škola. Veřejná vysoká škola by zamezila odlivu mozků, který kraj zažívá již desítky let. Tlak prezidenta snad konečně uvede věci do pohybu.
Školství v Karlovarském kraji
Upřímná priorita
Krutá realita stavu českého školství v chudších oblastech je bezesporu jedním z největších problémů Česka. Školy se od státu málokdy dočkají životně důležité pomoci, nejenom proto, že se ministři školství v Česku střídají jako sochy na orloji, ale i proto, že problémy škol jsou často velmi lokálního charakteru.
Karlovarský kraj má pak se školstvím velký problém, ale stále ještě může vybrat finální zatáčku. Není to jenom vzdělání dětí, o které se jedná, jde i o nevyužitý potenciál, který každým den mrháme. Dobře vzdělané obyvatelstvo do kraje přinese dobré služby, lépe placená zaměstnání a lepší budoucnost pro nás pro všechny. Školství musí být ne papírová, ale opravdová priorita.
Zdroje: Daniel Prokop, Slepé skvrny, 2019 , Host
