Školství stojí v první linii proti hybridním hrozbám

Hybridní hrozby, jak je známe, jsou širokou škálou skrytých, ale i otevřených útoků na společnost a stát, kdy protivník záměrně využívá našich nejslabších stránek. Nejedná se o žádnou novinku. Tlaky na společnost, šíření strachu, nepravd a další praktiky, to vše je staré jako lidstvo samo. Značný problém ale nastává především v posledních desetiletích, kdy díky absolutní svobodně internetu zmizely poslední jistoty ohledně pravdivosti informací.

V současné době může trollí farma v Irkutsku napsat tu největší lež, a během pár vteřin si ji může přečíst téměř každý člověk s přístupem k internetu kdekoliv na světě. A jak naneštěstí víme, tisíckrát opakovaná lež se po čase pro některé stává pravdou.

S dezinformacemi se setkáváme každý den, ačkoliv si to ani nemusíme uvědomovat. Téměř 40 % Čechů dokonce tvrdí, že dezinformace běžně nevídá. Pravdou je naprostý opak. Každý rok můžeme z úst ředitele BIS slyšet o silném vlivu Číny, ale hlavně Ruska - obě země u nás šíří svou propagandu.

K tomu jim slouží velké množství webů, nekonečná zásoba trollích farem chrlící obsah na sociální sítě. A bohužel ještě větší zásoba ochotných lidí nebo užitečných idiotů, kteří jsou schopni tyto lži papouškovat. Nemusíme ani dlouho hledat, jeden velmi nápomocný dobrák seděl deset let na Pražském hradě.

Hlavním cílem útoků nakonec není přetáhnout čtenáře na svou stranu, ale nahlodat jeho důvěru v ostatní zdroje a v existenci dohledatelné pravdy. A to se zatím velmi daří. Dobrým příkladem může být důvěra v tradiční média. Těm podle údajů za minulý rok věří pouhých 30 % Čechů a Češek.

Zároveň také klesá zájem o média. Dokonce 50 % lidí čerpá informace převážně ze sociálních sítí proti pouhým 16 %, kteří přebírají zprávy z tisku. A do této situace, kdy se důvěra v tradiční média vytrácí, vstupují tzv. „deepfakes“.

Videa, kde umělá inteligence umí z krátké nahrávky hlasu namluvit naprosto cokoliv, a ještě k tomu dokonale dokáže nahradit tvář. S prostým návodem umí takové video vytvořit každý za pouhých deset minut.

„Dobrý den, jsem Petr Pavel a mám pro vás dobrou investiční nabídku.“ Podobná videa, ve kterých vystupuje samotný prezident, zaplnila v nedávné době sociální sítě a není sám, kdo se stal terčem deepfake klipů. Podobně se tak objevil i Petr Fiala nebo Andrej Babiš.

Na první pohled nerozeznatelní, v podstatě dvojníci. A jen důsledný poslech odhalí drobné nesrovnalosti, třeba jen v intonaci věty. Samozřejmě, když se jedná o lákání na investice, rychle většině lidí dojde, že pravděpodobně jde o podvod - ale například v Argentině nebo Velké Británii už podobná videa zasáhla i do volební kampaně. A to jsme s vývojem umělé inteligence teprve na začátku, jen těžko si můžeme představit, jak půjde podobná technologie zneužít za pár let.

Když vezmeme v potaz, že lidé nevěří tradičním zdrojům, čerpají své informace ze sociálních sítí a jsou permanentně vystavováni rusko-čínské mediální masáži, nejsou překvapivé další statistiky. Podle údajů z Českého rozhlasu 6 % lidí velmi věří dezinformacím a dalších 35 % k nim má sklony. Podle dalšího průzkumu pak dobře vypracované dezinformaci o elektromobilech uvěřilo 58 % všech Čechů.

Tato smutná čísla jsou podobná po celém západním světě, ať už v Německu, Rakousku, nebo ve Spojených státech amerických. Jeden region však vyniká svou tvrdou odolností vůči nepřátelské snaze destabilizovat společnost.

Státy severní Evropy jsou nejstabilnějšími zeměmi. Jejich občané mají důvěru v média, zejména pak Finsko, kde dosahuje 69 %. Nesrovnatelné s našimi třiceti procenty. Finsko totiž přišlo na recept, jak bojovat se zahraničním vlivem. Tím je investice do školství a kvalitní vzdělávání.

Ve školních osnovách je totiž zavedena mediální výchova, která je sice i u nás, ale často učitelé ani neví, jak ji pořádně učit. To v praxi znamená, že se děti už od mateřské školky učí, jak ověřovat informace a jak s nimi dále pracovat. Ve škole se pak v různých předmětech učí rozpoznávat lži a nepravdy.

Například v hodinách matematiky učitelé ukazují, jak velmi lehké je oklamat pomocí statistických dat. Finové také mnohem více čtou a mají vysokou důvěru ve státní instituce, což například u nás, kvůli komunistické minulosti, znatelně chybí.

Česko samozřejmě bojuje proti zahraničnímu vlivu, konkrétně na hybridní hrozby se zaměřuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám a mnoho dalších koordinátorů a poradců. Ale je to spíše zašívání záplat než skutečné řešení.

Naše republika musí investovat více do školství, a především mediální výchovy dětí, aby byly schopny od malička poznat, když se je někdo snaží oklamat. Musíme budoucí generaci připravit na stále rostoucí nebezpečí, které je často blíž, než si myslíme.