Hlavní obsah

Výdaje na obranu ano, ale ne na dluh

Foto: iStock

Debata o výdajích na obranu se v posledních letech vede intenzivně. Po ruské agresi na Ukrajině je jasné, že Česko musí být připravené bránit sebe i své spojence. Členství v NATO není jen pojistka, ale závazek – a ten se musí plnit.

Článek

Problém je, že se příliš často mluví o zbrojních zakázkách, ale málo o tom, jak je financovat udržitelně. Obrana na dluh je krátkozraká. Bez stabilních veřejných financí nebude mít armáda jistotu, že své závazky zvládne plnit i za pět, deset let.

Proč musíme investovat

Moderní armáda není luxus. Je to podmínka bezpečí pro naše rodiny, firmy i celou zemi. Investice do obrany mají i další efekt – rozvoj domácího průmyslu, technologický pokrok, pracovní místa. Když do zbrojní výroby zapojíme české firmy, peníze zůstávají doma a ekonomika z toho profituje.

Ale – a to je klíčové – investice nejsou totéž co utrácení.

Závazek ČR ke zvýšení výdajů

Česká republika letos (2024) poprvé splnila závazek vydávat minimálně 2 % HDP na obranu. Vláda se zároveň zavázala, že do roku 2030 postupně zvýší obranné výdaje až na 3 % HDP. Na úrovni NATO se diskutuje i cíl 5 % HDP do roku 2035, přičemž část prostředků má směřovat do širší bezpečnostní infrastruktury – kybernetické obrany, zdravotnictví nebo odolnosti státu.

To není jen povinnost. To je příležitost. I pro Karlovarský kraj. Investice do obranného a technologického průmyslu mohou přinést nová pracovní místa, rozvoj školství, bydlení i infrastruktury.

Jak ušetřit a zefektivnit

Zásadní je, aby obranné výdaje nebyly na dluh, ale udržitelné a efektivní. Proto prosazuji:

  1. Prioritizaci výdajů – omezit rozhazování na programy a dotace bez efektu.
  2. Zapojení soukromého sektoru – obranný průmysl má obrovský inovační potenciál, pokud dostane prostor a jasné zakázky.
  3. Dlouhodobé kontrakty – armáda i firmy potřebují jistotu a předvídatelnost, aby mohly budovat kapacity.
  4. Digitalizaci a transparentnost – méně byrokracie, rychlejší řízení a kontrola nad zakázkami.

Obrana jako motor ekonomiky

Pokud nastavíme obranné zakázky tak, aby byly realizovány co nejvíce v Česku, budou generovat příjmy, nikoli jen výdaje. To znamená:

  • spolupráci firem s univerzitami a výzkumnými institucemi,
  • podporu start-upů v obranných a bezpečnostních technologiích,
  • exportní příležitosti pro české výrobce.

Takto fungují země jako Izrael, Jižní Korea nebo Finsko. I tam se obrana stala motorem hospodářského růstu.

Foto: iStock

Inovace

Efektivní stát je základní podmínkou bezpečnosti

Potřebujeme stát, který bude fungovat: rychle, předvídatelně a srozumitelně. To dnes neplatí. Nefunkční stavební řízení, digitální systémy, které nekomunikují, a překážky tam, kde měl být servis. Když chceme investovat do obrany, musíme ruku v ruce s investicemi uvolnit cestu: zjednodušit procesy, zkrátit rozhodování, odbourat byrokracii. Obrana a bezpečnost nejsou jen tanky a radarové systémy. Jsou to také funkční registry, stavební kapacity, firmy schopné reagovat včas.

Zodpovědnost a realismus

Výdaje na obranu jsou otázkou bezpečnosti, ale i politické odpovědnosti. Nesmíme se dostat do situace, kdy máme objednanou moderní techniku, ale nemáme na její provoz a údržbu.

Silná obrana a zdravé veřejné finance se nevylučují – pokud budeme postupovat chytře. Chci, aby Česká republika byla zemí, která se umí bránit a zároveň hospodaří zodpovědně.

Bezpečnost a odpovědnost musí jít ruku v ruce.

Lukáš Otys
Nová energie pro bezpečnou budoucnost a kandidát č.2 v dresu koalice SPOLU v Karlovarském kraji

Foto: Veronika Rejmanová

Lukáš Otys

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz