Článek
Než jsem se stal poslancem, patnáct let jsem pracoval jako starosta města Pacova na Vysočině, které vlastní také lesní společnost. A vždy mě neuvěřitelně štvalo, když jsem viděl, kolik produkce z našich lesů končí za hranicemi, aby se následně hotové výrobky s přidanou hodnotou dovezly zpět do Česka, kde se s velkou marží prodají.
Od prvních dnů ve sněmovně proto s kolegy pracujeme na změně. K jednomu stolu jsme posadili zástupce českých ministerstev, akademiky, architekty, hasiče, developery, investory a banky, a další lidi z oboru, otevřeli mezi nimi dialog a zjišťovali, co můžeme pro změnu udělat. Jedním z našich cílů je dosáhnout toho, aby se u nás dalo stavět ze dřeva tak, jak je to běžné na západ a sever od nás, což v současnosti brzdí strach a stavební normy.
Výsledkem naší společné práce je to, že v prosinci 2023 české úřady oficiálně konstatovaly, že je možné pomocí požárně inženýrského přístupu navrhovat vícepodlažní dřevostavby s požární výškou vyšší než 12 metrů už teď. Což je velký úspěch pro odbrzdění staveb ze dřeva, nicméně stavět tímto přístupem pořád není úplně nejkomfortnější. Finálně bychom tak měli mít splněno v roce 2026, kdy bude dokončen tzv. rozborový úkol, na kterém teď odborníci pracují, a měly by být vydány nové stavební normy.
Sleduji, jak práce na nových normách postupuje, a pro veřejnost nejen k tomu s kolegy pravidelně pořádáme také semináře s odborníky. Zatím poslední proběhl v březnu za účasti ministra Jozefa Síkely a finského velvyslance Pasi Tuominena. Pokud budete mít zájem, kontaktujte mě a rád vás mezi příjemce informací k tomuto tématu přidám.
Odborná konference na MPO. Jak práce na normách pokračují prezentuje ředitel UCEEB ČVUT v Praze Robert Jára.
Proč to děláme?
A proč by podle mě měl stát podporovat větší využití dřeva ve stavebnictví? Vidím dva zásadní motivy a pokusím se je stručně popsat. Tím prvním jsou ekonomické důvody. Jak už jsem psal, obrovské množství českého dřeva bohužel končí buď v zahraničí, nebo není u nás zpracováno s vysokou přidanou hodnotou. Nevyužíváme tedy naplno ekonomický potenciál jedné z mála přírodních surovin, kterou v naší zemi produkujeme.
Druhým důvodem je vliv na životní prostředí. Stavby ze dřeva jsou méně energeticky náročné na výrobu stavebního materiálu, dřevo také dobře izoluje vnitřní teplotu a váže oxid uhličitý. Dřevostavby rostou rychle, stavba tak dlouho nezatěžuje okolí prašností a hlukem. Nedávno jsem se byl podívat na stavbě jedné bytovky ze dřeva v Praze a sami stavitelé mi na místě potvrdili, že co patro, to jeden týden výstavby. A v neposlední řadě je podle výzkumů život v dřevostavbách také příhodnější ke zdraví a duševní pohodě uživatelů.
Věřím, že se naši misi v tomto tématu podaří úspěšně splnit.
Ze stavby Timber Praha
Ing. Lukáš Vlček je poslancem Parlamentu České republiky a 1. místopředsedou Starostů.
