Článek
Na začátku jí manželova blízkost s matkou nijak nevadila. Byli na sebe zvyklí, často si volali a občas spolu zašli na návštěvu. Iva to brala jako něco přirozeného, sama totiž se svými rodiči vychází dobře. Nenapadlo ji, že by se jejich vztah mohl někdy stát problémem. Časem ale zjistila, že manžel matce vypráví mnohem víc, než by jí bylo příjemné.
Nesvěřuje se jí pouze s tím, co zažil v práci nebo co plánuje na víkend. Probírá s ní také jejich partnerské neshody a záležitosti, které by podle Ivy měly zůstat mezi čtyřma očima. Občas se navíc o tom, co manžel matce řekl, dozvídá až od ní samotné. „Nejdřív jsem si toho moc nevšímala. Pak mi ale začalo docházet, že jeho maminka ví o našich hádkách, finančních starostech i o tom, co se děje mezi námi v ložnici. Některé věci jsem jí přitom nikdy neřekla a ani jsem nechtěla, aby je věděla,“ popisuje Iva.
Co se odehraje doma, ví za chvíli i tchyně
Nejvíc jí vadí, že se manžel své matce svěřuje i ve chvílích, kdy se spolu na něčem neshodnou. Místo aby si sedli a pokusili se najít řešení, vezme muž telefon a zavolá mamince. Ta si samozřejmě vyslechne především jeho verzi událostí. Když pak Iva přijde na návštěvu, často má pocit, že už je předem za tu špatnou. „Jednou jsme se pohádali kvůli penězům. Nešlo o nic mimořádného, jen jsme měli každý jinou představu, za co utratit úspory. Druhý den mi tchyně začala vysvětlovat, že bych měla být rozumnější a manžela tolik neomezovat. V tu chvíli mi došlo, že jí všechno vyprávěl,“ říká.
Podobných situací postupně přibývalo. Iva se začala hlídat, co před manželem řekne, protože nikdy nevěděla, zda se její slova za pár hodin nebudou probírat u tchyně v kuchyni. Přestala s ním otevřeně mluvit o některých problémech a raději si je nechávala pro sebe. Jenže tím se mezi nimi začala vytvářet ještě větší vzdálenost.
Manžel v tom žádný problém nevidí
Když se mu Iva pokusila vysvětlit, že jí jeho chování vadí, příliš pochopení se nedočkala. Podle něj přece nejde o nic špatného. S maminkou si rozumí, důvěřuje jí a nevidí důvod, proč by před ní měl něco tajit. Iva mu přitom nezakazuje, aby s ní trávil čas nebo si s ní povídal. Vadí jí pouze to, že jejich soukromé záležitosti přestaly být soukromé. „Řekl mi, že jsem přecitlivělá a že bych měla být ráda, že má tak hezký vztah s maminkou. Jenže já mu ho nechci brát. Chci jen, aby pochopil, že manželství má také svoje hranice a že ne všechno musí vědět jeho rodiče,“ vysvětluje.
Nejhorší pro ni je, že se v některých situacích cítí jako třetí člověk ve vlastním manželství. Když se s mužem na něčem domluví, stejně má obavu, že konečné slovo bude mít jeho maminka. Ta sice přímo nerozhoduje o jejich životě, její názory však manžel bere velmi vážně a často se jimi řídí.
Iva by si přála, aby se její muž naučil řešit partnerské problémy především s ní. Nechce po něm, aby se od rodiny odstřihl, ani aby přestal být se svou matkou v kontaktu. Potřebuje ale vědět, že když mu svěří něco osobního, zůstane to mezi nimi. Zatím se jim to však nedaří. Manžel považuje její požadavek za zbytečné omezování a Iva stále častěji přemýšlí, zda si její muž vůbec uvědomuje, že tím narušuje důvěru, na které jejich vztah stojí.






