Článek
Legendární Karel Gott (†80) patřil bezpochyby mezi nejvýraznější osobnosti československé a později české populární hudby. Jeho hlas i charisma oslovily několik generací posluchačů a zajistily mu výjimečné postavení na scéně. Přestože byl dlouhodobě vnímán jako symbol úspěchu a stability, jeho soukromý život zdaleka nebyl tak jednoznačný, jak by se mohlo zdát.
Ikona totality, nebo muž, který chtěl „proplout“?
Zpěvák si po většinu kariéry pečlivě hlídal veřejný obraz. Oficiální biografie ho často vykreslují v pozitivním světle, ale realita byla – jako u každého člověka – mnohem vrstevnatější. Diskuze se vedou například o jeho postavení během komunistického režimu. A také o tom, o čem zpěvák raději pomlčel. „Gottovým tabu byl vztah s otcem, který patřil ke špičkám komunistické strany,“ vysvětlil hudební publicista Pavel Klusák.
Někteří zpěváka dodnes považují za tvář tehdejší kultury, jiní upozorňují, že možnosti volby byly v té době značně omezené. Faktem zůstává, že zatímco někteří umělci se režimu otevřeně postavili, Gott zvolil jinou cestu, která mu umožnila pokračovat v kariéře doma i v zahraničí.
Karel Gott byl moc pyšný na své dcery
O dceři mamince nikdy neřekl
Velmi citlivou kapitolou života Karla Gotta byl i vztah k mamince Marii, která pro něj představovala zásadní oporu. Jejich pouto bylo mimořádně silné, a právě proto je překvapivé, že jí nikdy neprozradil existenci své prvorozené dcery Dominiky, kterou měl s tanečnicí Antonií Zacpalovou. „Maminka byla hodně konzervativní a Dominika se narodila v době, kdy se nehodilo mít dítě a nežít s jeho matkou. Asi tak nějak proto jsem mámě neřekl, že má vnučku. Bál jsem se,“ vzpomínal zpěvák.
Gott si zkrátka byl vědom konzervativních hodnot své matky i tehdejší společnosti, kde bylo nemanželské dítě vnímáno jako stigma, zvlášť u veřejně známé osobnosti. Když jeho matka v roce 1977 náhle zemřela, uvědomil si, že už nikdy nedostane šanci jí pravdu říct a že se maminka nikdy nedozvěděla, že má vnučku. není žádným tajemstvím, že po vnoučatech moc toužila.
Milý Karle, vraťte se zpátky
Další zásadní moment přišel v roce 1971, kdy se Gott rozhodl zůstat bez povolení v západním Německu. Tento krok nebyl motivován touhou po emigraci v pravém slova smyslu, ale spíše snahou získat větší svobodu pro svou tvorbu. „Milý Karle, my se na vás nezlobíme. Vraťte se, prosím vás, zpátky, uděláme pro vás všechno, co si budete přát. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám,“ zněla pasáž z dopisu, který mu napsal tehdejší tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák.
Reakce režimu byla zároveň velice tvrdá. Rodina v Československu čelila okamžitým represím, přišla o majetek, finanční prostředky byly zablokovány a rodiče byli vystaveni výslechům ze strany Státní bezpečnosti. Zejména Gottova matka nesla tuto situaci velmi těžce, což se podepsalo i na jejím zdravotním stavu. Zpěvák se nakonec rozhodl vrátit, aby ochránil své blízké. Přesto ho pocit viny nikdy zcela neopustil.
Komplikovaný vztah s otcem
Nutno podotknout, že ani politický vliv a kontakty jeho otce napojeného na elity komunistické strany tehdy nepomohly. Nedokázal rodinu zcela ochránit před důsledky jeho rozhodnutí zůstat na západě. Navíc mezi otcem a synem panovaly názorové rozdíly, zejména v otázkách politiky. „Jeho vztah s otcem, který se postupně vypracoval na pozici náměstka na ministerstvu těžkého průmyslu a dostal se mezi špičky komunistické strany, byl komplikovaný,“ potvrdil publicista Klusák.
Karel Gott je pohřbený na Malvazinkách
Zpěvák nechtěl, aby byla jeho umělecká kariéra spjata s tou otcovou politickou. Na druhou stranu později litoval, že k sobě nenašli cestu. „Ve své poslední tlusté knize Má cesta za štěstím zpěvák velice osobním tónem píše, jak ho mrzí, že si o některých věcech s otcem před jeho smrtí nikdy nepopovídal. Proto se domnívám, že k sobě až do konce měli rezervovaný vztah,“ doplnil Klusák. Zajímavé však je, že když Gottův otec zemřel, zpěvák měl naplánované vystoupení. A stejně jako v případě matky koncert nezrušil.
Zdroje: Autorský článek s využitím
