Článek
Strážci keňského Národního parku Samburu byli v roce 2002 svědky, jak lvice dokonce víckrát adoptovala antilopu. U první „adopce“ si mysleli, že se lvice jenom spletla a myslela si, že jde o ztracené lvíče (opravdu by to lvice nepoznala?). Mládě bylo v její péči jenom chvíli, brzy se vrátilo ke svému stádu. O další mládě se s láskou starala dokonce dva týdny. Matce mláděte občas dovolila, aby své mládě nakrmila. Pak lvice antilopu jenom odehnala. Jak je možné, že lvice antilopu nesnědla?
Proč se o mládě starala? Lvi útočí kvůli jídlu, takže když nemá hlad, není důvod útočit. Ale za ty dva týdny musela mít hlad, proč byly antilopy – matka i mládě, ušetřeny?
Mládě dokonce bránila i před leopardem. Bohužel, nakonec ho neuchránila, když jednoho dne spala, tak antilopu snědli lvi. Strážci poté pozorovali, že lvice sledovala stádo antilop, ale nikdy na ně nezaútočila, na jejím jídelníčku byly výhradně prasata savanová.
Příroda je prý krutá, ale je i naprosto fascinující a neuvěřitelná. V tanzanském národním parku Serengeti se zase u jiné lvice potloukalo mládě pakoně – zase zvíře, které lvi loví k jídlu. Mládě v poklidu šlo kolem lvice a ta ho následně doprovodila k jeho stádu. Podobný případ se stal i v roce 2015, kdy dokumentaristé zachytili mládě čerstvě narozeného pakoně, které se zmateně připletlo do cesty lovící lvici. Lvice ho neulovila a začala se s mládětem mazlit. Po chvíli ho nechala odběhnout a ono se tak mohlo vrátit zase k matce.
Vyhrál mateřský pud nad loveckým? Proč už lvice, která se starala o antilopu už na ně neútočila? Proč lvice, která byla na lovu, nevyužila příležitosti a nezakousla bezbranné mládě pakoně?
Není to poprvé ani naposledy, že pozorujeme různé druhy zvířat, u kterých není obvyklé, aby byli přáteli, tak se jenom přece přáteli stali. Možná bychom se mohli tím poučit i my.
__________
