Článek
Ve dvaceti letech přijde e-mail, na který student čekal dlouhé měsíce. Přijali ho. Ne na běžnou vysokou školu, ale na jednu z univerzit, jejichž jména zná prakticky celý svět.
Doma se slaví, rodiče jsou pyšní a gratuluje širší rodina. Roky učení, dobré známky, přijímací řízení a stres konečně přinesly výsledek. Člověk má pocit, že to nejtěžší je za ním.
Pak někdo otevře ceník.
A začne počítat.
Studium na některých nejprestižnějších univerzitách světa může mít pro zahraničního studenta cenovku odpovídající jednomu až dvěma milionům korun za jediný rok. Pokud studium trvá tři nebo čtyři roky, dostáváme se k částkám, za které už se v některých částech Česka kupují nemovitosti.
Jenže právě tady přichází překvapení. Ceníková cena nemusí být částkou, kterou česká rodina skutečně zaplatí.
Cambridge: milion za rok nemusí zdaleka stačit
Začněme v Británii.
Cambridge už zveřejnila sazby pro zahraniční studenty nastupující v roce 2027. U řady humanitních a společenskovědních oborů včetně ekonomie, historie nebo práva činí roční školné 30 798 liber.
Matematika stojí 34 356 liber, architektura, geografie nebo hudba 40 296 liber. U Computer Science, Engineering či Natural Sciences se dostáváme na 46 872 liber.
A medicína a veterinární medicína? Tam činí školné 70 554 liber za rok.
Tím ale účet nekončí. Zahraniční studenti na Cambridge obvykle platí ještě každoroční College fee. K tomu samozřejmě potřebují někde bydlet, jíst a normálně žít.
Univerzita počítá s životními náklady přibližně 1 330 liber měsíčně. Při devítiměsíčním pobytu je to téměř 12 tisíc liber.
U technického nebo přírodovědného oboru se tak jen školné a odhad životních nákladů dostávají téměř na 59 tisíc liber ročně – a ještě jsme nepřipočetli College fee.
Pro českou rodinu se tedy velmi snadno bavíme o částce výrazně přesahující 1,5 milionu korun za jediný rok.
Oxford: až desítky tisíc liber jen za školné
Ani druhá nejslavnější britská univerzita není levnější záležitostí.
Oxford pro akademický rok 2027/28 uvádí u zahraničních studentů roční školné podle programu mezi 39 620 a 66 580 librami. U klinických ročníků medicíny může být ještě vyšší.
Zajímavé je, že v Oxfordu už tento course fee zahrnuje univerzitní i college služby, takže se samostatný College fee nepřipočítává stejným způsobem jako na Cambridge.
K tomu však student potřebuje peníze na život.
Oxford odhaduje měsíční náklady na 1 475 až 2 175 liber. Za devět měsíců tedy doporučuje počítat s 13 275 až 19 575 librami.
Zahraniční student se tak podle oboru a způsobu života může pohybovat zhruba mezi 53 a 86 tisíci librami za akademický rok.
Při orientačním přepočtu 28 korun za libru jde asi o 1,5 až 2,4 milionu korun.
A pozor ještě na jednu věc. Oxford upozorňuje, že školné se může v dalších letech zvyšovat. Rodina by proto neměla jednoduše vynásobit cenu prvního ročníku třemi nebo čtyřmi a považovat výsledek za konečný účet.
Harvard: cenovka, ze které se českému rodiči zatočí hlava
Ve Spojených státech vypadají částky ještě dramatičtěji.
Harvard má samotné školné v desítkách tisíc dolarů ročně. Jakmile se přidá ubytování, strava, povinné poplatky a osobní výdaje, celkové náklady na jeden akademický rok se pohybují kolem hranice 90 tisíc dolarů a výše.
Při orientačním kurzu kolem 21 korun za dolar jsme tedy přibližně kolem dvou milionů korun za rok.
Americký bakalářský program přitom standardně trvá čtyři roky.
Český rodič si v tu chvíli může jednoduše spočítat, že bez další pomoci se celé studium může dostat někam k osmi milionům korun.
Jenže právě Harvard ukazuje, proč může být podobný výpočet velmi zavádějící.
Harvard může chtít od některých rodin nulu
Harvard při přijímání studentů používá princip označovaný jako need-blind. Jinými slovy, finanční situace rodiny nemá ovlivnit rozhodnutí o přijetí.
A zásadní je, že stejná pravidla finanční pomoci platí také pro zahraniční studenty.
Harvard deklaruje, že pokrývá 100 procent vypočtené finanční potřeby přijatých studentů. Podle aktuálních údajů univerzity dokonce 25 procent harvardských rodin neplatí nic a průměrný příspěvek rodičů činí přibližně 13 tisíc dolarů.
To samozřejmě neznamená, že česká rodina automaticky dostane studium zdarma. Univerzita při výpočtu podpory hodnotí finanční situaci konkrétní domácnosti.
Ukazuje to ale obrovský rozdíl mezi „cenou Harvardu“ a tím, co konkrétní rodina nakonec skutečně zaplatí.
MIT: ceník 92 760 dolarů, ale realita může být úplně jiná
Ještě názornější příklad nabízí MIT.
Pro akademický rok 2026/27 uvádí Massachusetts Institute of Technology celkové odhadované náklady 92 760 dolarů. Samotné školné činí 66 720 dolarů.
Při přepočtu do korun tedy opět mluvíme přibližně o dvou milionech korun ročně.
MIT ale současně zveřejňuje číslo, které celý pohled na cenu elitních univerzit obrací naruby.
Mediánová čistá cena, kterou za akademický rok 2024/25 skutečně zaplatili studenti pobírající MIT Scholarship, činila 10 268 dolarů.
To je při kurzu kolem 21 korun za dolar přibližně 216 tisíc korun.
Samozřejmě nejde o částku, kterou by automaticky platil každý Čech. Je to medián mezi příjemci této podpory a konkrétní pomoc závisí na finančních poměrech rodiny.
MIT ale patří mezi univerzity, které u zahraničních studentů uplatňují need-blind přijímací řízení a zároveň deklarují pokrytí 100 procent vypočtené finanční potřeby.
Od akademického roku 2025/26 navíc MIT uvádí, že studenti z rodin s ročním příjmem pod 200 tisíc dolarů a běžným majetkem neplatí školné. U rodin s příjmem pod 100 tisíc dolarů a typickým majetkem MIT neočekává žádný příspěvek rodičů.
A tato pravidla finanční pomoci se vztahují také na zahraniční studenty.
Paradox: MIT může vyjít levněji než Cambridge
A právě zde vzniká možná nejzajímavější situace celého srovnání.
Představme si nadaného českého studenta z rodiny se středními příjmy, který dostane nabídku z Cambridge a zároveň z MIT.
Na první pohled může MIT působit jako finanční šílenství. Jeho oficiální roční náklady přesahují 92 tisíc dolarů.
Jenže pokud student získá výraznou need-based finanční pomoc, může se částka, kterou rodina skutečně zaplatí, dramaticky snížit.
Na Cambridge je systém jiný. Univerzita sama upozorňuje, že finanční podpora pro zahraniční bakalářské studenty je omezená a plných stipendií je málo.
Výsledkem může být zdánlivý paradox: americká univerzita s vyšší cenovkou může být pro konkrétní českou rodinu nakonec dostupnější než britská.
A co Stanford?
Stanford pro akademický rok 2026/27 účtuje za plný studijní úvazek 22 577 dolarů za čtvrtletí. Za tři standardní akademická čtvrtletí to znamená školné 67 731 dolarů.
Po připočtení bydlení, jídla a dalších nákladů se opět dostáváme k částkám blížícím se dvěma milionům korun ročně.
Také Stanford nabízí rozsáhlou finanční pomoc, ale pro zahraničního uchazeče existuje důležitý rozdíl.
Pokud zahraniční student požádá o finanční podporu, Stanford může jeho finanční potřebu při přijímacím řízení zohlednit. Nejde tedy o stejný need-blind model pro zahraniční uchazeče jako na Harvardu nebo MIT.
Proto je velmi důležité nesrovnávat pouze ceníky.
Rodiče neplatí jen školné
Když se řekne „studium v zahraničí“, často se mluví právě o tuition. Jenže rodinný rozpočet zatěžuje mnohem víc položek.
Ve Velké Británii je nutné počítat také s vízem a imigračním zdravotním poplatkem. Přidat se mohou letenky mezi Českem a Británií či USA, učebnice, notebook, pojištění, vybavení pokoje, místní doprava nebo počáteční náklady po přestěhování.
U Cambridge se navíc připočítává College fee.
A rodina potřebuje určitou rezervu. Stačí několik cest domů navíc, vyšší nájem nebo nepředvídaný výdaj a rozpočet se může změnit o desítky tisíc korun.
Kolik tedy česká rodina skutečně potřebuje?
Jednoduchá odpověď neexistuje.
Bez finanční pomoci se u Cambridge, Oxfordu, Harvardu, MIT nebo Stanfordu můžeme skutečně dostat k jednomu až dvěma milionům korun za rok, u některých variant i výše.
Za celé bakalářské studium tak mohou ceníkové náklady dosáhnout několika milionů korun.
Jenže zejména u nejbohatších amerických univerzit může být skutečný účet podstatně nižší.
A právě proto by rodiče nadaného studenta neměli při pohledu na cenu Harvardu nebo MIT automaticky říct: „Na to nemáme.“
Správná otázka totiž není jen: Kolik tahle univerzita stojí?
Mnohem důležitější je: Kolik bude stát právě naši rodinu?
Rozdíl mezi těmito dvěma částkami může být několik milionů korun.
Přijetí na Oxford, Cambridge, Harvard, MIT nebo Stanford je mimořádný úspěch. Pro rodiče tím ale začíná druhé přijímací řízení – tentokrát s kalkulačkou, daňovým přiznáním a rodinným rozpočtem v ruce.
A někdy může dopadnout úplně jinak, než naznačuje děsivá částka v univerzitním ceníku.
Zdroje:
https://www.undergraduate.study.cam.ac.uk/international-students/international-fees-and-costs
https://www.ox.ac.uk/admissions/undergraduate/fees-and-funding/course-fees
https://college.harvard.edu/financial-aid/how-aid-works
https://sfs.mit.edu/undergraduate-students/the-cost-of-attendance/coa/
https://studentservices.stanford.edu/tuition-rates/2026-2027-undergraduate-tuition-rates
