Článek
Na fotografii to vypadá dokonale. Turista se usmívá do objektivu, vedle něj leží tygr. Jinde se lidé koupou se slonem a další rodina si z dovolené odváží snímek s opicí v náručí.
Fotografie skončí na Instagramu, přijdou lajky a za pár dní ji překryjí další zážitky.
Zvíře ale zůstává.
A právě to je část turistického zážitku, kterou na fotografii většinou nevidíme.
Aby mohl divoký tvor opakovaně pózovat s cizími lidmi, nechat se hladit, nosit turisty nebo předvádět naučené kousky, musí být možné jeho chování kontrolovat. Podmínky, za kterých se to děje, přitom mohou být na hony vzdálené dojmu, který návštěvník získá během několika minut.
Nejde přitom o okrajovou záležitost několika pochybných atrakcí. Turistický byznys postavený na blízkém kontaktu s divokými zvířaty má obrovský rozsah.
Turisté často vůbec netuší, co podporují
Před lety se tým vědců z Oxfordské univerzity a dalších institucí podíval na 24 typů turistických atrakcí využívajících divoká zvířata.
Výsledky byly znepokojivé.
U 18 z 24 hodnocených typů atrakcí vědci zjistili negativní dopady na životní podmínky zvířat. Podle jejich odhadů se to týkalo 230 až 550 tisíc jedinců.
Ještě zajímavější ale bylo, jak celou věc vnímali samotní návštěvníci.
Výzkumníci porovnali své výsledky s hodnoceními turistů na TripAdvisoru. Pouze 7,8 procenta zpětné vazby obsahovalo negativní reakci související s ochranou zvířat nebo jejich životními podmínkami.
Člověk tedy mohl odcházet nadšený z atrakce, kterou odborníci hodnotili úplně jinak.
To je možná největší problém celého byznysu. Utrpení nemusí být na první pohled vidět.
Slon, který se nechá hladit, není automaticky šťastný
Jednou z nejznámějších turistických atrakcí jsou sloni.
Jízda na jejich hřbetě už má mezi evropskými turisty horší pověst než před lety. Jenže místo ní se začaly objevovat zážitky, které vypadají mnohem přijatelněji.
Koupání se slony. Krmení. Společné procházky. Fotografování.
A samozřejmě „sanctuaries“ – záchranná centra.
Právě tady je snadné se splést.
World Animal Protection v roce 2026 zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu turistických zařízení se slony v Thajsku. Výzkumníci posoudili 236 míst, v nichž žilo celkem 2 849 slonů.
Přibližně dvě třetiny zvířat podle jejich hodnocení stále žily ve špatných podmínkách. Více než polovina pozorovaných slonů byla během dne držena na krátkých řetězech a 42 procent bylo stále využíváno k turistickým vyjížďkám.
Pouze sedm procent slonů se nacházelo v zařízeních s vyšším standardem, kde byl zážitek založený jen na jejich pozorování.
To je důležitý rozdíl.
Opravdu šetrné místo totiž nemusí turistovi umožnit slona obejmout, vykoupat ani se s ním vyfotografovat z půlmetrové vzdálenosti.
Naopak.
Ani nápis „sanctuary“ nic nezaručuje
Slovo sanctuary působí uklidňujícím dojmem. Záchrana. Útočiště. Místo, kde zvíře dostalo druhou šanci.
Jenže samotný nápis na bráně není certifikát.
World Animal Protection výslovně doporučuje sledovat, zda zařízení umožňuje pouze pozorování slonů bez dotýkání. Varovným signálem může být možnost slony koupat, jezdit na nich nebo s nimi být v těsném fyzickém kontaktu.
Důvod je jednoduchý. Slon není domestikované zvíře, které přirozeně čeká, až se u něj během dne vystřídají desítky cizích lidí.
Serióznější zařízení proto dávají zvířatům prostor pohybovat se, hledat potravu a být s dalšími slony. Člověk je pozoruje, nikoliv používá jako rekvizitu.
Pro návštěvníka je to možná méně efektní.
Pro slona je právě to podstatné.
Tygr jako kulisa k fotografii
Ještě podivnější je situace u velkých koček.
Tygr je samotářská šelma schopná během okamžiku člověka vážně zranit. Přesto existují místa, kde si k němu turista sedne, položí mu ruku na tělo a pořídí si fotografii.
Už samotná otázka, proč divoká šelma toleruje nekonečný proud neznámých lidí, by měla návštěvníka přimět přemýšlet.
Profesní asociace britských cestovních kanceláří ABTA řadí mezi nepřijatelné praktiky například kontakt turistů s divokými kočkami, jejich krmení nebo „procházky“ s nimi. Za problematické považuje také fotografování s divokými zvířaty v situaci, kdy zvíře nemůže samo interakci ukončit a odejít.
To je poměrně jednoduché pravidlo, které lze použít téměř kdekoliv.
Může zvíře odejít?
Pokud musí zůstat na jednom místě a nechat na sebe sahat jednoho člověka za druhým, fotografie najednou vypadá trochu jinak.
Opice v náručí a zvíře na řetězu
Nemusí jít ani o velký turistický park.
V některých destinacích se lze setkat s lidmi nabízejícími turistům fotografování s opicí, hadem nebo jiným exotickým zvířetem přímo na ulici či pláži.
Cena bývá malá. Zážitek trvá několik minut.
Právě fotografie s divokými zvířaty ale organizace Born Free považuje za jeden z problémů turistického průmyslu.
Opakovaná manipulace a neustálá blízkost lidí může být pro divoká zvířata silně stresující. Organizace zároveň upozorňuje, že placením za podobné fotografie turisté vytvářejí ekonomickou motivaci k dalšímu využívání zvířat.
Jedna fotografie svět nezmění.
Jenže když ji chce každý den padesát dalších turistů, vzniká podnikání.
A podnikání potřebuje další zvířata.
A co delfíni?
Plavání s delfíny patří k zážitkům, které si řada lidí zapisuje na seznam životních snů.
Delfín působí přátelsky, usmívá se a na rozdíl od tygra v nás nevyvolává pocit nebezpečí. I tady ale stojí za to rozlišovat mezi pozorováním zvířete ve volné přírodě a kontaktní atrakcí.
Born Free nedoporučuje plavání s delfíny v zajetí ani podobné interakce ve volné přírodě. U zvířat chovaných v zajetí upozorňuje mimo jiné na stres spojený s opakovaným kontaktem s lidmi a životem v omezeném prostoru.
Také pravidla ABTA považují za nepřijatelnou fotografickou či jinou interakci s divokým zvířetem, pokud zvíře nemá možnost kontakt samo ukončit.
A opět se vrací stejná otázka.
Dělá to zvíře proto, že chce – nebo proto, že nemá jinou možnost?
Jak poznat atrakci, které je lepší se vyhnout
Turista samozřejmě není veterinář a během desetiminutové návštěvy nedokáže posoudit celý život zvířete.
Některé varovné signály jsou ale poměrně snadno rozpoznatelné.
Zpozornět je dobré, pokud můžete divoké zvíře držet v náručí, hladit nebo s ním pózovat. Stejně tak pokud slon vozí turisty či se s nimi koupe, divoké zvíře předvádí triky, je připoutané na jednom místě nebo se návštěvníci mohou bez bariéry pohybovat těsně kolem něj.
Podezřelé může být i zařízení, které se označuje za záchrannou stanici, ale současně nabízí přímý kontakt se zvířaty jako hlavní turistickou atrakci.
Naopak dobrým znamením je, když se zvíře může před návštěvníky schovat, samo rozhoduje o svém pohybu a turistický zážitek spočívá především v pozorování jeho přirozeného chování.
Nejlepší fotografie divokého zvířete možná nebude ta, na které ho objímáme.
Může to být ta, na které jsme od něj desítky metrů daleko.
Ne všechna turistika se zvířaty je špatná
Byla by chyba dojít k opačnému extrému a tvrdit, že jakákoliv turistická atrakce spojená se zvířaty je automaticky krutá.
Není.
Existují projekty zaměřené na ochranu přírody, rehabilitaci zvířat i skutečná záchranná centra. Dobře vedené pozorování zvířat ve volné přírodě navíc může přinášet peníze místním komunitám a vytvářet ekonomickou motivaci k ochraně přírody.
Rozdíl je v tom, kdo je ve středu celého zážitku.
Pokud je program vytvořený především proto, aby návštěvník dostal dokonalou fotografii bez ohledu na přirozené potřeby zvířete, je na místě opatrnost.
Nejjednodušší hlasovací lístek máme v peněžence
Turista většinou nechce zvířeti ublížit.
Naopak. Často za podobný zážitek platí právě proto, že zvířata miluje. Chce vidět slona zblízka, pohladit tygra nebo ukázat dítěti delfína.
Provozovatel atrakce mu přitom může nabídnout přesně takový příběh, jaký chce slyšet. Zvířata jsou zachráněná. Jsou zvyklá na lidi. Peníze ze vstupného pomáhají jejich ochraně.
Někdy to může být pravda.
Jindy ne.
Pro běžného turistu je přitom nejsilnějším nástrojem překvapivě obyčejná věc: nezaplatit.
Protože dokud bude existovat fronta lidí ochotných zaplatit za fotografii s divokým zvířetem, bude existovat také někdo, komu se vyplatí takovou fotografii nabízet.
Fotka vznikne za několik sekund.
Zvíře před objektivem ale může stejnou scénu opakovat každý den po mnoho let.
Zdroje
https://www.worldanimalprotection.org/elephant-friendly-tourist-guide
https://www.worldanimalprotection.org/latest/news/captive-elephants-thailand-tourism-welfare-report-2026/
https://www.abta.com/sustainability/animal-welfare/abta-animal-welfare-guidelines-basic-welfare-requirements-and
https://www.bornfree.org.uk/animal-encounters/
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0138939
