Článek
Na první pohled nevypadá White Sands jako místo, kde by člověku hrozilo bezprostřední nebezpečí. Nekonečné bílé duny v Novém Mexiku připomínají spíš zasněženou krajinu než rozpálenou poušť. Právě sem v srpnu 2015 dorazila francouzská rodina Steinerových během své dlouho plánované cesty po Spojených státech.
Davidovi bylo 42 let, jeho ženě Ornelle 51 a společně s nimi cestoval jejich devítiletý syn Enzo. Chtěli si projít jednu z místních tras, pořídit fotografie a potom pokračovat v dovolené.
Jenže do pouště vyrazili kolem poledne. Teplota se toho dne pohybovala okolo 38 °C a na trase nebyl prakticky žádný stín ani zdroj vody.
S sebou měli podle tehdejšího šerifa jen dvě lahve vody o objemu přibližně 0,6 litru.
Pro tři lidi.
Výlet, který měl zabrat jen několik hodin
Rodina se vydala na Alkali Flat Trail. Navzdory názvu nejde o nenáročnou rovnou procházku. Trasa vede přes duny a v otevřené krajině se člověk nemá kam schovat před sluncem.
White Sands je navíc zrádné právě svým vzhledem. Bílé duny nepůsobí na fotografiích tak nehostinně jako kamenitá poušť. V letních měsících ale mohou být podmínky extrémní.
Dnes National Park Service návštěvníky výslovně upozorňuje, že v poušti potřebují více vody, než si pravděpodobně myslí. Dehydratace a vyčerpání z horka patří mezi důvody, kvůli kterým zde zasahují záchranáři.
Steinerovi přesto pokračovali.
A brzy se ukázalo, že vody mají zoufale málo.
Rodiče pili jeden doušek, syn dostal dva
Právě tento detail dělá celý příběh ještě tragičtější.
Podle šerifa okresu Otero Bennyho House později chlapec popsal, jak rodina s vodou hospodařila. Když se rodiče napili jednou, syn dostal dva doušky.
Zásoba postupně mizela.
Je možné, že právě rozhodnutí rodičů dávat dítěti větší část vody nakonec rozhodlo o tom, že alespoň ono přežilo. Šerif později uvedl, že chlapec byl v porovnání s rodiči lépe hydratovaný.
Jenže situace se rychle zhoršovala.
Ornelle se udělalo špatně a rozhodla se vrátit k automobilu. David měl pokračovat dál se synem.
Bylo to rozhodnutí, které zřejmě nikdo nepovažoval za definitivní rozloučení. Matka se měla vrátit k autu, otec se synem pokračovat a rodina se měla později znovu setkat.
Ornella však k vozu nedošla.
Strážce našel v dunách mrtvou ženu
Bylo přibližně půl šesté večer, když strážci parku při běžné hlídce objevili na trase tělo ženy.
V tu chvíli ještě netušili, že tragédie není u konce.
U mrtvé našli fotoaparát. Když si prohlédli fotografie, zjistili něco zásadního. Žena v poušti nebyla sama. Na snímcích byl také muž a dítě.
Někde mezi dunami tedy mohli být další dva lidé.
Strážci se vydali po jejich stopách.
Přibližně o několik kilometrů dál našli Davida Steinera.
Také on byl mrtvý.
Vedle něj ale seděl jeho devítiletý syn.
Živý.
Devítiletý chlapec zůstal u mrtvého otce
Enzo byl dehydratovaný, ale při vědomí a dokázal se záchranáři komunikovat. Následně byl převezen do nemocnice.
Podle jeho výpovědi otec během cesty zkolaboval. Chlapec nevěděl, co má dělat, a tak zůstal u něj.
Netušil přitom, že zemřela také jeho matka.
Právě fotografie v jejím fotoaparátu přitom sehrály v záchraně dítěte zásadní roli. Bez nich nemuseli strážci okamžitě vědět, že v poušti mají hledat další dva lidi.
Z obyčejné rodinné túry se během několika hodin stala tragédie, ze které se domů vrátil pouze devítiletý chlapec.
Dvě lahve vody do pouště
Při zpětném pohledu působí nejděsivěji množství vody, se kterým rodina vyrazila.
Podle dobových zpráv měli tři lidé dohromady dvě lahve o objemu přibližně 20 amerických uncí, tedy asi 0,6 litru každá. Celkem tak šlo jen o něco přes litr vody.
Teplota přitom dosahovala přibližně 38 °C.
Americká správa národních parků návštěvníky White Sands varuje, že v pouštním prostředí tělo ztrácí vodu rychleji, než si člověk uvědomuje. Pot se v suchém vzduchu rychle odpařuje, takže člověk nemusí mít pocit, že se potí tolik, kolik ve skutečnosti tekutin ztrácí.
V době tragédie navíc podle šerifa byla u začátku trasy varování v několika jazycích včetně francouzštiny.
Rodina přesto nebezpečí zřejmě podcenila.
Bílá poušť, která klame vzhledem
White Sands dnes patří mezi nejpozoruhodnější americké národní parky. Jeho duny netvoří běžný křemičitý písek, ale převážně sádrovec, díky němuž je krajina oslnivě bílá.
A právě její krása může vytvářet falešný pocit bezpečí.
Člověk má před sebou otevřený prostor, žádné vysoké hory ani hluboké kaňony. Automobil se může zdát nedaleko a cesta zpět jednoduchá.
Jenže v horku začne organismus postupně ztrácet schopnost fungovat. Přichází slabost, bolest hlavy, nevolnost a při vážném přehřátí také zmatenost. To, co se na začátku jeví jako několikahodinová procházka, se může velmi rychle změnit v boj o život.
Příběh Steinerových je o to bolestnější, že rodiče zřejmě v posledních hodinách dělali vše pro to, aby alespoň jejich syn měl dostatek vody.
A možná právě díky tomu přežil.
Stačilo přitom jediné zdánlivě obyčejné rozhodnutí – vyrazit v největším horku do pouště s množstvím vody, které ani zdaleka neodpovídalo podmínkám.
Pro devítiletého chlapce skončila vysněná rodinná dovolená tím, že seděl uprostřed bílých dun vedle svého mrtvého otce a čekal na pomoc, o které ani nevěděl, zda přijde.
Zdroje:
https://www.abc.net.au/news/2015-08-09/french-hikers-die-in-new-mexico-desert-son-survives/6683034
https://www.theguardian.com/us-news/2015/aug/09/french-couples-sacrifice-likely-saved-son-from-desert-death
https://news.sky.com/story/boy-saved-by-camera-as-parents-die-in-desert-10349994
https://home.nps.gov/whsa/planyourvisit/francais.htm
https://www.leprogres.fr/faits-divers/2015/08/09/mortelle-randonnee-au-nouveau-mexique
