Článek
Jen několik kilometrů od oblíbených řeckých letovisek začíná svět, který se tomu našemu téměř nepodobá. Nejsou tu plážové bary, hotelové komplexy ani davy turistů v plavkách. Místo nich se nad Egejským mořem tyčí starobylé kláštery, ve kterých mniši žijí podle pravidel utvářených po celá staletí.
Svatá Hora Athos je jedním z nejvýznamnějších center pravoslavného mnišství na světě. Nachází se na nejvýchodnějším výběžku poloostrova Chalkidiki a její území má v rámci Řecka zvláštní autonomní postavení. Stojí zde dvacet historických klášterů a místo je od roku 1988 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jedno zdejší pravidlo však budí pozornost daleko za hranicemi Řecka. Ženy na území mnišské republiky nesmějí vstoupit. A tento zákaz trvá už téměř tisíc let.
Zákaz, který pochází z 11. století
Pravidlo známé jako avaton zakazuje ženám vstup na území Svaté Hory. Jeho historické kořeny sahají hluboko do byzantské minulosti a v roce 1046 byl zákaz spojen s nařízením byzantského císaře Konstantina IX. Monomacha.
Důvod je především náboženský. Podle pravoslavné tradice je Athos zasvěcen Panně Marii, která má být jedinou ženou symbolicky přítomnou na Svaté Hoře. Mniši zde zároveň žijí v celibátu a odloučení od běžného světa.
Z pohledu moderního návštěvníka může takové pravidlo působit jako pozůstatek dávné minulosti. Jenže na Athosu platí dodnes.
A nejde pouze o tradici bez skutečných následků. Řecký zákon z roku 1953 zákaz uznává a stanovuje sankce za jeho porušení. Otázka přístupu žen se opakovaně stala také předmětem debat o rovnoprávnosti a lidských právech.
Samice zvířat mají vstup také omezený
Ještě překvapivější je další součást staleté tradice. Omezení se historicky nevztahovalo pouze na ženy, ale také na samice některých domácích zvířat.
Na Athosu tak podle tradičních pravidel neměly být například krávy nebo ovce. Smyslem bylo zachovat čistě mužský charakter mnišského společenství.
Existují však výjimky. Nejznámější jsou kočky, které byly tolerovány především proto, že pomáhaly chránit zásoby a kláštery před hlodavci. Proto není úplně přesné tvrdit, že na Athosu nenajdeme žádnou samici zvířete. Zákaz se navíc pochopitelně nemůže prakticky vztahovat na volně žijící živočichy.
Přesto jde o mimořádnou tradici, která se udržela až do moderní Evropy.
Ani muži nemohou jednoduše přijet
Mohlo by se zdát, že zatímco ženy mají vstup zakázán, mužům stačí jednoduše dorazit. Ani to však není pravda.
Návštěva Athosu podléhá přísným pravidlům a muži potřebují zvláštní povolení nazývané diamonitirion. Počet návštěvníků je omezený a cesta na Svatou Horu tak není běžným turistickým výletem.
Athos si dodnes zachovává charakter živého mnišského společenství, nikoliv turistického skanzenu. Mniši zde žijí, modlí se a pracují způsobem, jehož kořeny sahají hluboko do středověku.
Právě v tom spočívá jeden z největších paradoxů tohoto místa. Athos je součástí moderního Řecka a Evropské unie, zároveň však funguje podle tradic, které vznikaly v době Byzantské říše.
Ženy zákaz v minulosti porušily
Ani téměř tisícileté pravidlo ovšem nezůstalo zcela bez výjimek a pokusů o jeho porušení.
V průběhu historie se objevily případy žen, které na Athos pronikly v převlečení nebo se na jeho území dostaly za mimořádných okolností. Jeden z nejznámějších novodobých incidentů se odehrál v roce 2008, kdy skupina řeckých žen během protestu překročila hranici mnišského území a strávila na něm přibližně dvacet minut.
Přesto zákaz přetrval až do současnosti.
Pro ženy existuje pouze možnost spatřit některé athoské kláštery z moře. Výletní lodě plující podél pobřeží dodržují stanovený odstup a cestující mohou monumentální stavby pozorovat alespoň z paluby.
Místo, které rozděluje názory
Pro jedny je zákaz vstupu žen nepřijatelnou diskriminací, která nemá mít v moderní Evropě místo. Pro jiné představuje Athos unikátní náboženskou komunitu, jejíž právo na zachování staletých tradic by mělo být respektováno.
Tento spor se pravděpodobně jen tak nevyřeší.
Jisté však je, že Svatá Hora představuje jedno z nejneobvyklejších míst v Evropě. Na relativně malém území přežila tradice, která začala v dobách byzantských císařů a přetrvala války, změny hranic, vznik moderního Řecka i vstup země do Evropské unie.
A zatímco se svět kolem Athosu během téměř tisíce let změnil k nepoznání, jedno pravidlo zůstává stejné. Žena na Svatou Horu legálně vstoupit nesmí.
Zdroje
https://whc.unesco.org/en/list/454/
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/P-5-2001-1954_EN.html
https://world-heritage-datasheets.unep-wcmc.org/datasheet/output/site/mount-athos
https://www.rug.nl/research/centre-for-religious-studies/research-centres/centre-religion-conflict-globalization/blog/tradition-and-contestation-orthodoxy-and-gender-in-contemporary-greece-20-08-2019?lang=en
https://www.orfect.unimore.it/the-avaton-debate-human-rights-and-the-monastic-community-of-mount-athos/
