Článek
Jméno Cullen máme spojeno s fantasy filmem Stmívání. Zdravotní sestry a bratry zase vnímáme jako někoho, kdo má lidem pomáhat. Charles Cullen ovšem nebyl žádným andělem se zlatou svatozáří. Během svého působení v několika zdravotních centrech zavraždil desítky, možná až stovky lidí. Hovoří se dokonce až o čtyřech stovkách obětí, což by z něj činilo jednoho z nejnebezpečnějších vrahů v USA.
Nestvůra jako vystřižená z hororu
Charles se narodil roku 1960, když mu bylo 7 let, přišel o otce. Sám později vypověděl, že byl v dětství šikanovaný a bitý spolužáky nebo kamarády svých sester. Na svůj věk byl příliš malý a neuměl si dělat kamarády. Proto už se ve svých deseti letech poprvé pokusil o sebevraždu, úmyslně vypil chemikálie.
Tehdy jej zachránila matka, jediná osoba, která Charlese chápala. Ta bohužel zemřela při autonehodě, když bylo Charliemu osmnáct. S její smrtí se však mladík nikdy nesmířil. Nemocnice mu dala o smrti matky vědět až poté, co byla zpopelněna. Nestihl se tak s jediným člověkem, na kterém mu záleželo, ani pořádně rozloučit. Tato smrt jej, jak vzpomíná, naprosto zlomila.
Po střední škole narukoval do amerického námořnictva. Charles měl konečně pocit, že dělá něco užitečného, líbila se mu i struktura a řád, který musel denně dodržovat. Jenže námořníci vnímali Charlese jako sociálně neobratného blbečka. Šikanovali ho a uráželi. Situace vygradovala, když nadřízení načapali Cullena v lékařském plášti. Působil jako chirurg, který se právě chystá na operaci srdce, ne jako námořník. Svůj podivný kostým Cullen nikdy nevysvětlil, a tak byl převelen na méně stresující pozici a nakonec propuštěn.
Charles se přihlásil na zdravotnickou školu v New Jersey, kde platil za nejlepšího studenta. Během studia si rovněž našel ženu, se kterou zplodil dvě dcery. Na chvíli to vypadalo, že našel štěstí. Opak byl pravdou. Charles ubližoval domácím mazlíčkům a na večírcích házel lidem zředěné jedy do pití. Dobře se nechoval ani k dětem, jako formu trestu například pálil jejich hračky v krbu.
Manželka nakonec podala žádost o rozvod poté, co Charlese dvakrát nahlásila policii za domácí násilí.„Očividně je velmi psychicky nemocný,“ nechala se později slyšet u soudu. Ale Cullen všechna její nařčení odmítal: „Jen se mi mstí!“
Zrození vraždící bestie
V roce 1988 získal Cullen místo v nemocnici Barnabas Medical Center, konkrétně na oddělení popálenin. Později řekl detektivům, že právě tam spáchal první ze svých mnoha vražd. První obětí se stal soudce John Yengo, který prodělal alergickou reakci na léky pro ředění krve. Charles ho zabil inzulínovou injekcí, která oběti zastavila srdce. Srdce, které vypovědělo službu? Nic, co by budilo podezření. V nemocnici umírali staří lidé na denní bázi. I to dodalo Cullenovi sebevědomí. Rozhodl se tedy ve svých „operacích“ pokračovat.
V roce 1992 už začalo vedení nemocnice zaznamenávat kontaminované infuzní vaky inzulínem. Charles tak ze strachu pracoviště opustil a nechal se zaměstnat v nové nemocnici. A kupodivu, na incident s vaky se pozapomnělo. Právě ona netečnost zdravotnických zařízení Cullenovi pomohla v tom, aby unikal spravedlnosti po několik dekád. Ročně tak zdravotní bratr vystřídal klidně i devět nemocnic bez toho, aby vzbudil podezření.
Málem v base
Jednou se Charles vloupal do domu své kolegyně, zdravotní sestry. Nic neukradl, ženu pouze pozoroval ve spánku. Ta později vypověděla, že ji Cullen sledoval dlouhodobě a byl jí posedlý. Zdravotník byl tehdy zatčen, okamžitě se však přiznal a vyvázl tak pouze s roční podmínkou. Tehdy chtěl prý s prací zdravotního bratra přestat a práci vykonával čistě kvůli tomu, aby dokázal zaplatit výživné na děti.
Touha vraždit jej ovšem nepřešla, jeho obětmi byly především staré ženy. Jednou z nich se stala jednadevadesátiletá žena po operaci rakoviny prsu. Seniorka byla stabilní, dokud k ní nepřišel zdravotní bratr a bez pozdravu jí nepíchl injekci. Pacientka incident nahlásila noc předtím, než se jí zastavilo srdce. Cullen přesto vyvázl bez újmy.
Vyhlédl si ale místo na jednotce intenzivní péče v nemocnici ve Flemingtonu, kde během devíti měsíců práce zabil nejméně dalších pět lidí. Nešlo však o vraždy ze soucitu, protože Cullen si záměrně vyhledával oběti, kterým se ulevilo a měly být propuštěny domů. Některým ze zemřelých nebylo ještě dokonce ani padesát.
Přestože Cullen pracoval, v soukromí se mu příliš nedařilo. Nebyl schopen platit výživné na děti, byl totiž finančně naprosto negramotný. V květnu 1998 dokonce vyhlásil osobní bankrot.
Odhalení přišlo náhodou
V průběhu následujících let pracoval Charles v dalších nemocnicích, střídal je jako ponožky. Nikdo neměl podezření, že by mohl být vrahem, často střídal místa a kdykoliv měl pocit, že by mohlo dojít k odhalení, bral nohy na ramena. Jednou si však kolega všiml skrýše s nepoužitými léky, která se nacházela v odpadkovém koši.
Léky neměly žádné rekreační využití ani hodnotu pro někoho mimo nemocnici. Není tak divu, že se obával toho nejhoršího. A ukázal na Charlese, který byl díky tomu z nemocnice v roce 2002 propuštěn.
Policisté z okresu Lehigh zahájili vyšetřování úmrtí, ke kterým došlo na Charlesových směnách. I když byl přítomný u víc než 50 % úmrtí, vyšetřování bylo po devíti měsících kvůli nedostatku důkazů ukončeno. „Jsem všemocný,“ pomyslel si Charles a pokračoval ve vraždění.
Cullen získal místo zdravotního bratra na jednotce intenzivní péče v Somerset Medical Center v Somerville, kde se jeho řádění rozjelo na plné obrátky. Nahlížel do záznamů pacientů, které neměl na starost a podával jim léky, které jim nikdo nepředepsal. A sestry? Ty ho vnímaly jako super parťáka a velkého pracanta, kterému nevadí starat se i o cizí pacienty.
Kolik jsi jich zabil?
Přesto nakonec došlo k několika opravdu podezřelým předávkováním. Ta naznačovala, že v nemocnici působí „anděl smrti“. Vedení nemocnice ovšem s nahlášením těchto případů na policii otálelo. Pravděpodobně se bálo špatné pověsti. Charles tak stihl zabít několik dalších lidí a přiznat se ke svým činům kolegyni, než dostal výpověď.
V prosinci 2003 byl konečně zatčen, a to s podezřením na dvě vraždy. Vrah nekladl žádný odpor a dokonce se k oběma obviněním okamžitě přiznal. Během výslechů se zároveň postupně doznal k dalším devětadvaceti vraždám. Díky svému přiznání se sice vyhnul trestu smrti, nicméně byl odsouzen na doživotí. Během dalších let kriminalisté nashromáždili nepřímé důkazy, podle kterých by však mohl Charles stát za vraždou až čtyř stovek lidí.
Zdroje:
https://mail.murderpedia.org/male.C/c/cullen-charles.htm
https://www.bbc.co.uk/programmes/articles/3vCzxnrL21JTtP3RK04MWr1/there-s-no-way-to-process-it-how-i-found-out-my-friend-charlie-was-a-serial-killer
https://nymag.com/article/charles-cullen-nurse-serial-killer.html
https://news.sky.com/story/the-good-nurse-the-true-story-of-killer-charles-cullen-and-the-colleague-who-brought-him-to-justice-12729287
https://www.nytimes.com/2004/02/29/nyregion/death-night-shift-16-years-dozens-bodies-through-gaps-system-nurse-left-trail.html
