Článek
Znovu se vynořila Russiagate a spekulace o tom, že Putin Trumpa nějak vydírá. Každopádně se prý ukázalo, že Trump je opravdu Putinův fanoušek, který přičinlivě pracuje pro ruské cíle. Podporovatelé Ukrajiny na obou stranách Atlantiku jsou přesvědčeni, že americký prezident není schopen dát dohromady velkou převahu Západu v bohatství, v populaci a v produktivní kapacitě a pořádně na Rusko zatlačit.
Tohle všechno připomíná Walter Russell Mead na začátku svého komentáře pro deník The Wall Street Journal.
O víkendu se podle něj věci změnily. Podobně jako americká ústava v hlavě pokrokového ústavního soudce jsou i návrhy – slovy ministra zahraničí Marca Rubia – spíše „živý, dýchající dokument“ než pevné body. To, co kritici chápali jako ultimátum, které má Ukrajina sepsat do čtvrtka, se stalo jakýmsi volným průvodcem. Spíš než jako americký diktát se plán tváří jako jednotlivé body, o nichž se dá diskutovat. Ukrajina, Rusko a další spojenci z NATO, ti všichni se stanou součástí výroby uzeniny zvané finální dohoda.
Spíš než o dohodu se tak jedná a pokus nakopnout zamrzlý mírový proces. Jestli bude úspěšnější než ty předchozí, teprve uvidíme. Každopádně se Donaldu Trumpovi podařilo být opět v centru globální pozornosti. O akce jako summit G20 v Johannesburgu nebo klimatickou konferenci COP30 v Brazílii se nikdo nezajímal. A Evropanům bylo znovu připomenuto, jak jsou slabí a ponechaní na milost a nemilost Washingtonu a Moskvy.
Západ jistě má prostředky, aby Putina přinutil válku ukončit. Ale od doby, kdy se Bidenovi nepodařilo odradit Rusko od útoku na Ukrajinu, je jasné, že Západ nemá vůli, strategickou prozíravost ani jednotu.
Výsledkem je neseriózní západní přístup. Věci se odvíjejí od zhoršující se bezpečnostní situace, evropské slabosti, Trumpova rozhodnutí Evropu nezachraňovat a Putinova odhodlání porazit nejenom Ukrajinu, ale v konečném důsledku i NATO.
Ruská agrese se stala opotřebovávací válkou, v níž Ukrajina velmi pomalu, přesto nezadržitelně ztrácí. Obě země mají těžké ztráty, avšak na Ukrajinu všechno dopadá tvrději. Na Zelenského okruh doléhá masivní korupční skandál a únava z války postihuje všechny Ukrajince.
Ani Německo, ani Francie nemají koherentní plán řešení krizové situace. Využití zhruba 200 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv blokuje Belgie. A Británie, která se hlásí k tomu, že je nejzásadnějším evropským obráncem Ukrajiny, se utápí v problémech s nefunkční vládou.
Jestli je Trump v něčem konzistentní, je to názor, že bohatí a technologicky pokročilí američtí spojenci mají být sami primárně zodpovědní za svou bezpečnost. V 90. letech nebyla Evropa sama schopna řešit vražedné války zrozené z rozpadu Jugoslávie, dokud se prezident Bill Clinton nerozhodl zasáhnout. Trump tohle opakovat nechce a žádný výsledek války na Ukrajině včetně její úplné porážky neospravedlní další vykupování Evropy z problémů. Washington Evropě říká: Podporujte Ukrajinu sami – nebo sledujte, jak se potopí.
Pro Putina je Donbas chutný předkrm, ale ne hlavní chod. Doufá, že psychologický a vojenský tlak zlomí ukrajinské odhodlání bránit se a umožní mu anektovat střed a jih země před dosažením míru. Proto jsou Ukrajinci a Evropané ochotni nakonec s Trumpovým plánem pracovat. I když diplomacie přinese spíš příměří než trvalý mír, cokoli bude vypadat lépe než protahování války, která je stále zoufalejší.
…
Tolik W. R. Mead. Dodejme, že USA nejenže nechtějí cokoli spjatého s Ukrajinou financovat, ale zároveň chtějí, aby u nich Evropa kupovala zbraně a systémy, a to ještě s patřičnou přirážkou. Je fakt, že jsme se do téhle situace totální závislosti dostali vlastní vinou. Dlouhodobě to ale pověsti USA v očích nás Evropanů neprospěje – v lepším případě tu budou mít USA do budoucna stejnou reputaci, jako mají v Latinské Americe, ale to teď nikoho nezajímá.
Jinak má W. R. Mead pravdu v tom, že Evropa nevyužila možnost řešit situaci emergentním využitím ruských rezerv, a pomoci tak Ukrajině. Nestalo se a nyní hrozí, že se rezervy stanou součástí jednání o mírovém plánu.
Změní se Trumpův pohled na svého věrného vyjednávače Witkoffa poté, co z odposlechů vyplynulo, že je jen loutkou v rukou vládce Kremlu? Dobře je to popsáno v textu americké diplomatické korespondentky Laury Rozenové. Bude to zajímat Trumpa, o kterém víme, že žádné texty – tedy ani odposlechy – nečte? V letadle se ho novináři ptali a on odvětil, že Witkoff normálně jedná s oběma stranami a vše je prý „standardní procedura“.
…
Další velmi pozoruhodný text je od Danielle Pletkaové na webu What the Hell is Going On?, která upozorňuje na to, že viceprezident J. D. Vance si přímo pod Trumpovým nosem vybudoval mocenský systém stínového prezidentství.
Dělá to opatrně. Tak, že to vždy může popřít. Proč podminovávat Trumpa? Protože ten se ve svém druhém funkčním období pustil do zběsilého řešení globálních problémů. Od Venezuely přes mír v Gaze, po válku na Ukrajině. Zatímco Trump pochopil, že Putin přijde k jednacímu stolu, když bude Ukrajina vyzbrojena, Vance s tím nesouhlasí.
Uvnitř Bílého domu a Pentagonu Vance vytvořil skupinku izolacionistů a zdrženlivců, kteří jsou přesvědčeni, že Trump zradil hnutí MAGA (Make America Great Again) a prioritizuje globální angažmá před domácí politikou. Do okruhu patří ministr obrany Pete Hegseth či tajemník pro armádu Daniel P. Driscoll, Vanceův spolužák. Spolu s náměstkem ministra obrany Elbridgem Colbym prý tvoří promoskevskou skupinu. Ta postupně nabírá na síle – i s podporou podcasterů, jako je třeba Tucker Carlson, které trápí americká dobrodružství s Íránem a Venezuelou. Prezidentovi neustále podstrkují informace, že Rusko jasně vyhrává a že kongresmani a senátoři tlačí neokonzervativní agendu.
Je také dobré si připomenout, jak se J. D. Vance vlastně viceprezidentem stal. – Na základě doporučení Donalda Trumpa Jr. A právě Tuckera Carlsona.
…
Tolik podnětná úvaha Danielle Pletkaové. Otázkou je, zda jsou ve zmíněném okruhu J. D. Vance i Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
