Článek
Psát v těchto dnech a hodinách komentář o vývoji konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem nemá valný význam. Většina mých oblíbených světových komentátorů a autorit už sice něco napsala – někteří dokonce stihli dva komentáře –, ale valný smysl to nedává, vše se pořád mění.
Celkově platí, že je správné, že USA využily vyčištěného vzdušného prostoru nad Íránem a neexistující protivzdušné obrany a provedly útok průrazovými bombami na íránská podzemní jaderná zařízení. Lze konstatovat, že ze strany USA asi bylo provedeno maximum vojensky, technologicky a technicky možného. Íránský vojenský jaderný program byl určitě zpomalen a oddálen. Navíc je zřejmé, že pokud bude chtít Írán v programu pokračovat, může časem podobně zničujícím útokům čelit znovu.
Se vším ostatním musíme počkat. Nejprve jsem chtěl brzy ráno napsat, že útoky se sice Trumpovi povedly a lépe to asi trefit nešlo, jenže to nejtěžší teprve přijde. Důvodem totiž je, že tu nejsme pouze svědky konfliktu USA s Íránem, ale hlavně konfliktu Izraele s Íránem. A v tom ohledu se mi zdá, že Amerika vývoj nemá tak úplně pod kontrolou; hybateli konfliktu jsou Izrael a Írán.
K ukončení konfliktu USA a Íránu bylo nakročeno dobře. Odpověď Íránu nasměrovaná na americkou základnu v Kataru byla limitovaná a předem oznámená. Fakt, že Trump pochválil Írán za „slabou“ odpověď, bych si nevykládal tak, že se Íránu vysmíval, jak se objevilo v médiích. Spíše tím chtěl říci, že na íránskou odvetu už není třeba ze strany USA dál reagovat.
Zdálo se mi logické, že vzhledem k nabytí kontroly nad íránským vzdušným prostorem má Izrael našlápnuto k dalším úderům na Írán, i když Amerika chce konflikt zastavit. Izraelský premiér Netanjahu mluvil o změně tamního režimu. To je sice dost nadsazené, ale Izraeli by jistě nebylo proti srsti Írán dál vojensky oslabovat. Limity má Izrael finanční a technické: donekonečna by to nešlo, v takovéto intenzitě ještě pár dnů či týdnů. Zatímco Donald Trump nedávno o ukrajinském prezidentovi Zelenském pronesl, že si na Joea Bidena hrál jako na housle, o Trumpovi by se možná dalo říci, že na něj si jako na housle hraje pro změnu Benjamin Netanjahu.
Jenomže ráno jsme si všichni přečetli zprávy o dojednaném příměří mezi Izraelem a Íránem. Mezitím zvednuté ceny ropy začaly zase klesat. Už jsem měl rozepsaný text pro změnu o tom, že se Trumpovi podařilo víc, než snad mohl sám čekat: nejenže USA prokázaly rozhodnost a oddálily íránský jaderný program, ale taky posílily svou autoritu a respekt jak u Izraele, tak u Íránu. Člověk si říkal, škoda že to takhle Trumpovi nejde s Ruskem a Ukrajinou…
Jenže ouha – pár minut poté, co bylo oznámeno, příměří zase skončilo. A ceny ropy znovu stouply. Před nástupem do letadla a cestou na summit NATO do Haagu Trump apeloval na obě strany, aby příměří dodržovaly. Nevypadalo to, že si je úplně jistý. Trumpova autorita i autorita USA jsou opět v sázce.
Třeba jsou to jen takové dotřesy a příměří nakonec opravdu bude. Uvidíme. Zatím opravdu víme jen to, že íránský jaderný program byl zpomalen. Na změnu tamního režimu USA tlačit nebudou. Stejně nevíme, jestli by byla k lepšímu.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
