Článek
Jan Macháček
Nejdůležitější německá média (ARD, Süddeutsche Zeitung a Die Zeit) zveřejnila výsledky společné investigace – přišla na to, že německá prokuratura má dostatek důkazů, aby mohla spojit oficiální ukrajinské orgány s explozemi plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2.
Tamní policie a prokuratura už bezpečně identifikovala sedm podezřelých a vydala zatykače na šest z nich. Všichni jsou ukrajinští občané, koordinátor Sergij K. byl zadržen na dovolené v Itálii.
O to, že se jedná o Ukrajince, tolik nejde, německá média řeší hlavně to, že všichni měli pravé ukrajinské pasy vystavené na cizí jména. A takové pasy jsou k dispozici pouze pro členy tajných služeb. Další indicie spočívá v tom, že jeden z podezřelých byl už v době, kdy byl vydán zatykač, eskortován zpět na Ukrajinu autem ukrajinského vojenského atašé v Polsku. Leccos se vědělo už dříve, tyhle dvě věci jsou novinka.
Různé detaily a zajímavosti o sběru DNA pachatelů a o výcviku jednoho z nich Bundeswehrem se dočtete ve zpravodajských médiích. Na serveru Eurointelligence vyvozují několik analytických závěrů.
Je jasné, že diverzní tým měl podporu a kontakty s ukrajinskou armádou a tajnými službami. To samozřejmě neindikuje, a už vůbec nedokazuje, že o tom něco věděl třeba prezident Zelenskyj nebo že k tomu dal rozkazy. Navíc platí presumpce neviny. Jenže v politice to tak nechodí. Ukrajina na to nemůže reagovat jen popíráním nebo mlčením.
Kauza bude mít podle Eurointelligence dopad na poválečné ukrajinsko-německé vztahy. Může se snížit německé nadšení pro zrychlené přijímání Ukrajiny do EU (dodejme, že podpora pro něj chybí v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku i leckde jinde – pozn. aut.). Friedrich Merz už podmínil ukrajinské členství v EU finanční reformou EU. V domácí politice bude kauzu Nord Stream tlačit AfD, která už je nyní podle průzkumů nejsilnější německou politickou stranou.
Zajímavé je, že vyšetřovatelé předali tolik materiálů a detailů o útoku médiím, což na rozdíl od Česka nebývá v Německu zvykem. Možná to lze podle Eurointelligence vysvětlit tím, že se vyšetřovatelé cítili být pod tlakem a obávali se snah zametat něco pod koberec.
…
Tentýž server se věnuje Friedrichu Merzovi a tvrdí, že většina úspěšných evropských státníků začala své působení v úřadu domácí agendou. Stačí si vzpomenout na Margaret Thatcherovou a Ronalda Reagana a jejich liberalizační a deregulační agendy. Nebo rozhodnutí Francoise Mitteranda více propojit francouzskou ekonomiku s tou německou. Rovněž vláda Tonyho Blaira ve Spojeném království začala náloží domácí agendy. Také Friedrich Merz vedl kampaň na celkově domácích tématech. Když ale vstoupil do úřadu, stal se zahraničněpolitickým kancléřem. Světové pódium ho zaměstnává: musí na schůzky v Bílém domě, musí se setkávat a fotit s Volodymyrem Zelenským, musí na evropské summity, musí restartovat britsko-německé vztahy.
Tento týden se Merz objevil v Německu s tím, že začne pracovat na strukturálních reformách, na něž soustředil kampaň. Ale po schůzce vlády musel spěchat do Moldavska a poté bude dva dny ve Francii na bilaterálním jednání. Merzův úprk do zahraniční politiky je zaznamenáníhodný pro svou náhlost a rychlost, ale svým způsobem jde o syndrom, který se týká všech evropských lídrů. Všichni jsou raději vzájemně ve své společnosti než zpátky u sebe doma.
Bývalý kancléř Gerhard Schröder měl svou reformní agendu, která by se neuskutečnila bez jeho osobního nasazení. Merz nemá reformní agendu. Chce škrtat sociální dávky, které pobírá 9 procent populace. S dávkami v nezaměstnanosti je to 10 procent. Lidé na dávkách jsou ale voliči koaličního partnera SPD. Prosazení občanského příjmu byl hlavní výdobytek minulé vlády v čele s SPD. Možná se prosadí nějaké změny, ale velká reforma nebude. Mluví se o kompromisu, kdy bude SPD souhlasit s reformami, ale CDU bude souhlasit se zvýšením daní. Merz však kandidoval s agendou snížení daní.
...
Tolik Eurointelligence. Za mě dodám, že s odsudkem Merze pojďme počkat. Důležité je, že se za jeho vlády nastartuje zbrojní výroba, která může kompenzovat oslabenou automobilovou a jinou výrobu. Realisticky asi počítejme s tím, že Německo bude více spoléhat na dluhové financování. Odstranění ústavní dluhové brzdy proběhlo už před sestavením vlády, a zásadní domácí agendu si tedy Merz odbyl před vstupem do úřadu. Vzhledem k jisté zabedněnosti spojené s německým ordoliberalismem jde o docela revoluční posun.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
