Článek
Podle komentáře Francise Fukuyamy pro server Persuasion Community nemá Evropa Donaldu Trumpovi ustupovat. Hrozba dalších cel proti spojencům je prý ta poslední kapka.
Jako Američan Fukuyama Evropanům vzkazuje: V této konfrontaci neustupujte. Až dosud se většina evropských zemí snažila o appeasement Trumpa – skrze ústupky, lichocení, osobní dary apod. Strategie nefungovala a musí být okamžitě opuštěna.
Trump chce každému dominovat: pohrdá slabostí a těmi, kdo ji předvádějí. Loni na jaře akceptovala EU 15procentní cla na veškeré evropské zboží – a nepřišla s žádnou odvetou. Bylo to špatné rozhodnutí, odveta podle Fukuyamy přijít měla.
Jak si někdo může myslet, že odevzdání Grónska Trumpa zklidní? Příště si půjde pro víc. Argumentem Evropanů dosud bylo, že jsou zatím na USA bezpečnostně závislí a nechtějí vyprovokovat vzájemně zničující obchodní válku. Ale Trumpova Amerika už demonstrovala, že nebude spolehlivým partnerem, když půjde z tlustých do tenkých. Amerika už opustila Ukrajinu a v americké nové bezpečnostní strategii se konstatuje, že Evropa je stran amerických priorit méně důležitá než západní hemisféra.
Evropané by měli vědět, že země, které se Trumpovi postavily, nakonec ustoupit nemusely, a v případě Číny USA dokonce začaly více kooperovat.
Většina Evropanů by si měla pamatovat, že Amerika není jen Trump. Většina Američanů je jeho politikou zklamána a budou na podzim ve volbách do Kongresu hlasovat proti Republikánské straně. Možná bude svět riskovat globální recesi, zvláště pokud se Trumpovi postaví hodně zemí, které uplatní protiopatření. Ale pokud chce někdo používat obchod jako zbraň a páku k teritoriální expanzi, musí dostat citelnou lekci.
...
K podobným názorům jako Fukuyama dochází na stránkách Financial Times komentátor Gideon Rachman. Podle něj budou evropští lídři váhat ohledně konfrontace s Trumpem s tím, že americká role v oblasti bezpečnosti znamená, že Američané mohou Evropě uštědřit větší rány než naopak. Důkazy z posledního roku ale naznačují, že je nebezpečnější podrobit se Trumpovu tlaku než úder vracet. Trump miluje ponižování slabších, naopak se obává férového souboje.
Evropští lídři budou říkat, že nemá smysl riskovat existenci NATO kvůli řídce osídlenému ostrovu. Dodejme, že otázka Grónska je otázkou teritoriální integrity a práva na sebeurčení, tedy základů mezinárodního práva a podstaty evropského projektu. Opuštění těchto principů by poškodilo EU, mezinárodní pořádek i to, co ještě zbylo z transatlantické aliance.
Evropané by si měli uvědomit, že se celý svět dívá a udělá si závěr o schopnostech Evropy přežít v novém, brutálním globálním pořádku, který chce Trump nastolit. Odevzdáním Grónska by Evropa potvrdila, že je součástí světa „might makes right“, tedy kde mocnější vždycky postupuje „správně“.
Rachman také navrhuje, že EU se nemá soustředit na věci, jako je tarif na bourbon nebo džíny. Místo toho má svou odezvu mířit na americké technologické firmy a společnosti z oblasti kryptoměn, což je integrální součást Trumpova světa.
...
Tolik výpisky z četby. Dodejme, že když Fukuyama píše, že USA opustily Ukrajinu, není to přesné. USA poskytují Ukrajině zpravodajské informace a „komerčně“ jí dodávají zbraně, které ovšem platí Evropa. Amerika nedodává zbraně Rusku (ani „komerčně“) a ani mu neposkytuje zpravodajské informace.
Tentokrát je také více než kdy jindy důležité, odkud kdo co píše. Pokud by například Trumpova Amerika odešla z NATO, bude Fukuyama dál žít v bezpečí Ameriky. Rachman bude sedět v Londýně, a než si Rusko troufne zaútočit – pokud vůbec – zrovna na Británii, taky to ještě dlouho potrvá.
Německý bezpečnostní analytik Ulrich Speck na síti X upozorňuje, že pokud by došlo k oslabení či rozpadu NATO v důsledku grónské otázky, využije toho Rusko okamžitě a s plnou vervou a parádou. Nepůjde jen o vojenské útoky – a i ty mohou přijít velmi rychle. Půjde o destabilizaci, vměšování, sabotáže apod. Rusko rychle rozvine celý vějíř několika bitevních polí.
Speck také vyjadřuje pochopení a porozumění pro to, věc za pomoci diplomacie deeskalovat, a to i s nevyzpytatelným Trumpem. Vyzdvihuje v tomto postoj italské předsedkyně vlády Giorgie Meloniové a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Oba si s Trumpem ohledně Grónska volali a budou s ním o téže věci jednat i v Davosu.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
