Článek
Jan Macháček
CDU tehdy získala 38,3 procenta. A dohromady s liberály z FDP zformovala první svobodnou vládu v této zemi.
Včera – přesně po 36 letech – nepřekonala CDU 5procentní práh a do tamního parlamentu se vůbec nedostala. FDP nepřekonala ani 1 procento.
Podobně jako v Sasku-Anhaltsku před dvěma týdny AfD vyhrála, tentokrát se ziskem 38,2 procenta. Výsledek je opět pro AfD lepší, než předpokládaly všechny průzkumy. (Jedním z méně důležitých závěrů voleb by mělo být to, že Němci provedou nějakou reformu průzkumů, protože ty permanentně nadržují centrististickým stranám.)
Podle serveru titulky většiny médií odrážejí stav popírání reality. ARD konstatuje, že Merz už vymyslel způsob, jak zůstat u moci. Do dubna příštího roku nebudou volby v žádné spolkové zemi. A mezitím prý spoléhá na to, že se zlepší zprávy o hospodářství.
Potíž je podle eurointelligence.com v tom, že po těchto volbách je ještě méně pravděpodobné, že by se podařilo nějaké ekonomické reformy prosadit. Mimochodem, pravděpodobná budoucí (staronová) premiérka Meklenburska Manuela Schwesigová za SPD je ostrou kritičkou navrhovaných reforem berlínské velké koalice CDU/SPD. Její slušný volební výsledek se promítne i do převládajícího narativu v Berlíně. Sama povede ve svém státě koalici s Levicí a Zelenými, podobná bude v ostatně v Berlíně. Poučení z voleb bohužel je, že reformy se politicky nevyplácejí.
Německo je nyní v situaci, kdy se SPD posouvá doleva a AfD okupuje celé spektrum od pravého středu až po krajní pravici.
V Berlíně vyhrála Levice a zdvojnásobila svou podporu. CDU ztratila 10 procent a v berlínské vládě už nebude. SPD ztratila třetinu voličů. Berlín býval baštou SPD, je to město Willyho Brandta. Podle toho, co Německo tento měsíc zažilo, to vypadá, že říká sbohem centristické politice.
Žádné z trojích proběhlých voleb netestují protipožární zeď CDU, která se netýká jen AfD, ale i Levice a spolku Sahry Wagenknechtové (ta v Meklenbursku nepřekonala 5 procent). Ale test neproběhl jen proto, že výsledek CDU je tak žalostný, že křesťanští demokraté vůbec nejsou k vytváření koalic třeba. Cenou, která se platí za protipožární zeď, je politické vymírání.
Establishment CDU toho zatím moc neříká. To ale nemůže trvat dlouho. Buď se posunou ještě více doleva, třeba výběrem Hendrik Wüsta ze Severního Porýní – Vestfálska za premiéra, nebo se CDU připojí ke kampani za zákaz AfD. Zákaz je skoro nepředstavitelný, ale diskutovat se o něm bude znovu a dlouho. Establishment strany CDU to dostatečně a na dlouho zaměstná.
Pokud chce volič ve východním Německu, aby strana, kterou volí, vládla, má realisticky na výběr AfD, nebo radikální levicový blok. Začíná se tak rýsovat paralela s francouzskou politikou. AfD celostátně nemá tak dobré výsledky jako francouzské Národní shromáždění. CDU jako strana nezmizí, ale bude strukturálně velmi oslabovat.
CDU je v pasti. Nikdo z těch, kdo by nahradili Merze, nechce protipožární zeď zrušit. Pro CDU to bude totiž pořád těžší. Dříve by to znamenalo, že CDU přijme AfD coby juniorního partnera nebo tichého podporovatele menšinové vlády. Bylo by možné, aby CDU diktovala AfD podmínky a požadovala očišťování od extrémů. AfD ale celostátně nad CDU vede o 10 procent – a CDU by tak dnes byla v koalici s AfD juniorním partnerem.
Debata uvnitř CDU se zatím redukuje na srovnání s rokem 1933, kdy katolická strana Zentrum podpořila Hitlerovu legislativu o zrušení parlamentní demokracie. CDU se sice nepovažuje za nástupce strany Zentrum, přesto toto trauma prožívá. Otázka, zda přežije, nebo nepřežije Merz, vůbec není hlavní otázkou německé politiky. Ani zdaleka.
...
Tolik eurointelligence.com. Dodejme, že vítězství AfD již ve třetí spolkové zemi se zatím týká jen 10 procent německé populace. Lze si představit, že i po příštích německých celostátních volbách bude u moci nějaká supervelká koalice „všichni proti AfD“. Jiná varianta je, že CDU sice hned nezboří protipožární zeď, ale postupně zahájí s AfD nějaký dialog a jednání o tom, zda je, či není tato strana schopna se zbavit extrémů, a to nejen ohledně nacistických reminiscencí, ale především v bezpečnostní a zahraniční politice.
Druhá poznámka se týká migrace. Nárůst AfD souvisí především s otázkou migrace a jejích sociálních a kulturních důsledků. A to migrace nelegální i legální. Zásadní otázkou je, zda bude CDU ochotna a schopna nějak přitvrdit. Koalice, které teď vzniknou v Berlíně a Meklenbursku, budou ale ještě víc promigrační a „vítací“, než jsme poznali dosud. Německo tedy směřuje k větší a ostřejší polarizaci.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
