Článek
Pořád žijeme odděleni od světa bariérou. V roce 2016 označila kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová voliče Donalda Trumpa za „deplorables“ (zavrženíhodné). To jí prohrálo volby – a zmobilizovalo Trumpovy voliče. Člověk by řekl, že jde o všeobecně natolik známou věc, že je vlastně banální na to upozorňovat.
Ale je tomu přesně naopak. Mnozí podporovatelé odcházející koalice soustavně označovali všechny, kteří volí „jinak“, za „dezoláty“, vepřové hlavy a jedlíky bůčku (Alexandr Mitrofanov). Tak se nám ti dezoláti, bůčci a vepřové hlavy naštvali, zvedli se a šli volit. Na just – když se dozvěděli, že se kvůli nim země ocitne pod ruským vlivem nebo bude unesena na Východ. Tohle byla fatální chyba. S voliči se má pracovat, přesvědčovat je, a ne jim nadávat a vysmívat se jim. Místo toho se vláda soustředila na přesvědčování přesvědčených a pracovala výhradně uvnitř vlastních bublin a ozvěnových komor. Relativně agresivní vystupování premiéra Fialy v televizních duelech v tomto ohledu také nepomohlo.
Volební účast byla velmi vysoká, ale mobilizaci neprovedli prozápadní mladí voliči z velkých měst, nýbrž naopak chudší lidé z regionů a malých měst.
Volby současná koalice nemohla vyhrát, protože vždy a všude na světě platí železné pravidlo, že volby se točí kolem ekonomiky (viz okřídlené „It is the economy, stupid“ z dob souboje George Bushe st. a Billa Clintona). Ta česká roste teprve poslední rok – a to velmi slabě. Životní úroveň i reálné mzdy jsou na úrovni roku 2019. Průzkumy se nemýlily, když poukazovaly na to, že voliče zajímá především ekonomika, sociální témata, energie a zdravotnictví. Válka na Ukrajině a bezpečnostní témata pro ně nebyly na prvním místě. Přesto Fialova vláda mávala možným „únosem na Východ“ coby hlavním tématem. I kdyby měla pravdu, s tím volby vyhrát nejde. Voličům se vzkazovalo, že se mají nejlépe, jak se kdy v historii měli. To je sice pravda, ale mají se pořád stejně dobře jako v roce 2019. Většina zemí EU od té doby vyrostla, a sousední Polsko dokonce velmi dynamicky.
Jedním z paradoxů voleb je, že jak koalice SPOLU, tak všechny ostatní strany odcházející koalice včetně Pirátů získaly více hlasů než v roce 2021. Tentokrát ale nepropadlo tolik hlasů jako minule, mnozí voliči Stačilo! a SPD nakonec hlasovali pro ANO, navíc Andrej Babiš taky mobilizoval víc voličů.
A ANO pomohly i další věci: Babišovi se zúročila čtyřletá kontaktní práce s voliči a objíždění regionů, stejně jako účast v prezidentské volbě, kterou tolik lidí nechápalo. Vytvořil si s voliči pouto, a tak se jej (respektive ANO) nakonec v parlamentních volbách rozhodla podpořit řada voličů komunistů a SPD. A pozitivně zafungoval i efekt kriminalizace – podobně jako v případě Donalda Trumpa. Na Babiše sice nebyl spáchán pokus o atentát jako v případě amerického prezidenta, ale byl zmlácen holí – a to voliče taky mobilizuje.
Nyní k pár zajímavostem: Osobně mne zaujalo, že ve chvíli, kdy bylo sečteno pár set hlasů, měla koalice Stačilo! stejný výsledek, jako když sčítání skončilo. Ani se to nehnulo. Jak je tohle možné?
Ukázalo se, že podpora Miloše Zemana je polibkem smrti. ANO se rozhodlo správně, když Zemanovi zrušilo pozvání na start kampaně. Přátelská rivalita dvou politických starců s opravdu hodně silnými egy je jako na houpačce. Nyní má navrch Klaus, i když ten je větší ideolog než Zeman, který je spíš zákulisní šachista a manipulátor.
Motoristům podle mého soudu pomohlo heslo „Volte nás, nikdo se to nedozví“. Byl to chytrý tah, stejně jako jasná rétorika pro NATO, i když začala až pár týdnů před volbami
Kam se poděli mladí voliči, kromě těch 9 procent pro Piráty? Zjevně svou podporu rozprostřeli rovnoměrně. Někteří prvovoliči mimo velká města podpořili Motoristy a část mládeže asi zaujala i Babišova videa na TikToku. Mimochodem, ukázalo se, že za Babišovými úspěchy stojí vždy hlavně on sám. Nikdy to nebyla žádná Matušková, Kubovičová, Prchal nebo Hanč. A není to ani Vodička či Zicklerová. Je to prostě Babiš.
Mimochodem, leckdo žije v iluzi, že jednoho dne převládnou mladí voliči, protože budoucnost je přece jejich. To se ale nikdy nestane: Pokaždé vstanou noví a noví staří voliči, další a další naštvaní a mrzutí penzisté. Nikdy se to nezmění. Bude to takhle už pořád.
Jak to, že v Česku, zemi s velkými sociálními problémy, byla takto vyzmizíkována levice – tedy kromě té progresivistické městské, již představují Piráti se svými 9 procenty? Levicoví voliči prostě volí Babiše a věří tomu, že ten jejich zájmy chrání. ANO ale není levicová strana, nemá ani levicový program. To ovšem není žádné české specifikum. V Americe lidé v montérkách dávno volí Trumpa.
Západní tisk jistě bude psát o tom, že se Česko vydává cestou Slovenska a Maďarska. S tím nic nenaděláme. To, že máme silnější checks and balances, na rozdíl od Slovenska Senát, prozápadního prezidenta a silný Ústavní soud, už je prozápadní média moc složité. Nebudou mít čas a trpělivost tohle vysvětlovat. Žijeme bohužel v době nálepkování.
Posun k rétoricky slabší či nulové podpoře Ukrajiny tady nastane – už jen proto, že ANO i Motoristé jsou ve stejné frakci v EP (Patrioti), kterou založil a ideologicky vede Viktor Orbán. Linka na amerického prezidenta Trumpa může být lepší než za minulé vlády, ale také nemusí. Orbán je sice oblíbený u amerických izolacionistů z MAGA, ale ti nejsou jediní, jimž Trump naslouchá. Trump nedávno Orbánovi dvakrát volal. Poprvé se ptal, proč je proti vstupu Ukrajiny do EU, podruhé mu vynadal kvůli ruské ropě a plynu. A Slovensku kvůli témuž nedávno vynadal pro změnu americký velvyslanec.
Nákup F-35 Babiš rušit nebude, pokud chce být přijat v Bílém domě. Ze stejných důvodů bude pokračovat postupné zvyšování výdajů na obranu směrem k 5 procentům.
Už nyní se ale rýsují vážné rozpory mezi ANO a Motoristy. Motoristé chtějí vyrovnané rozpočty v duchu německého ordoliberalismu, přesněji ordokonzervatismu, zkrátka v duchu pomyslné švábské hospodyně. ANO sází na velkorysou supply-side economics – podle hesla, že deficity už jsou dost velké na to, aby se o sebe postaraly samy. To tedy nejde zrovna moc dohromady.
Vzhledem k tomu, že nejspíš směřujeme k menšinové vládě, bude to vláda velmi legislativně střídmá, či spíše chudobná. To ovšem nemusí být na škodu. Například v Polsku mají zamrzlý legislativní proces už dlouho – a země prosperuje velmi dobře a dynamicky.
Co se zahraniční politiky týče, kromě toho, že má Andrej Babiš podle svých slov „na všechny mobil“, toho mnoho nevíme. Chce probudit ze spánku V4. Tu ale neoslabila Fialova vláda a Polsko už o ni nemá zájem. Důvěra mezi Poláky a Maďary je kvůli maďarskému koketování s Ruskem podlomená na dlouhé roky, a to bez ohledu na to, zda jste v táboře Kaczyńského, nebo Tuska.
A vykroužkování Stanjury už je jen takový bonus. Za pirátské zacházení s windfall daní a odírání akcionářů ČEZ si nic jiného nezaslouží.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
