Článek
Nejprve k dobrým zprávám. Dobrá zpráva je, že se neopakovalo (ani nepřiblížilo) nějaké veřejné ponižování ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.
Druhá dobrá zpráva je, že Trump byl v pondělí dobře naladěn, možná dokonce rozjařen, spokojeně vtipkoval, i když si můžeme myslet cokoliv o tom, jestli to připadalo vtipné ještě někomu jinému než jen jemu. Nálada byla pozitivní.
Třetí dobrá zpráva zní, že viceprezident J. D. Vance, který byl v únoru iniciátorem toho, že byl Zelenskyj vyhnán z Bílého domu, se tentokrát nijak neprojevoval. Víme, že J. D. Vance nemůže evropským elitám přijít na jméno, i když k nám do Evropy rád jezdí na dovolenou. Ale shůry dostal jiné pokyny – nebo vycítil jinou atmosféru či jinou poptávku.
Představování evropských lídrů kolem stolu je sice nedůstojné, avšak musíme si na to zvyknout. Trumpova politika je prostě TV reality show, a to show určená výhradně pro jeho voliče. Trump se nezapomene pochválit, že už ukončil šest válek, jednotliví lídři – především ukrajinský prezident Zelenskyj a generální tajemník Mark Rutte – mu musejí pořád děkovat apod.
Teď k tomu, co mne potěšilo: především krátké a jasné vystoupení německého kancléře Friedricha Merze, který suše zdůraznil, že jedinou cestou je příměří a že bez něj se nikam, k žádné mírové smlouvě ani míru, nedostaneme. Tím si dovolil Trumpovi jasně oponovat, aniž by ho jakkoli pošťuchoval. Zkrátka Merz vystoupil jako klidný státník suverénní země, suverénního státu. Žádné šaškárny, žádné nedůstojné a žoviální vtipkování ani poklonkování. V podobném duchu vlastně vystoupil i Macron. Mluvil sebevědomě a rozumně. Nad tím, že se neohradil, když mu Trump říkal křestním jménem, se pozastavovat nemusíme.
Dobrou zprávou je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio dostal za úkol specifikovat bezpečnostní garance Ukrajině. Má na to tým a ten už normálně pracuje a jedná s evropskými partnery. To probíhá a děje se bez publicity a vlastně se to blíží staré dobré diplomacii, jak ji známe.
Dobrá zpráva je i to, že příměří je znovu ve hře, a vůbec nejlepší zpráva jsou bezpečnostní garance pro Ukrajinu. Pokud ale někdo počítal s tím, že brzy opravdu bude mírová smlouva, je tu otázka, jak na tohle všechno zareaguje Rusko. Silné bezpečnostní garance totiž velmi pravděpodobně odmítne. Je možné, že k míru či příměří máme ještě hodně daleko – a to může být nakonec hlavní špatná zpráva.
...
Walter Russell Mead v komentáři pro deník The Wall Street Journal upozorňuje, že podle něj Trumpova politika není k Rusku až tak vstřícná.
Tím, že Američané dohodli smír mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Rusko v regionu vlivově oslabili a uvolnili energetické cesty ze Střední Asie do Evropy. Druhá věc je, že jako další prioritu Trump rýsuje urovnání vztahů s Čínou. Nelze vyloučit, že čínská vstřícnost vůči Rusku na základě toho oslabí.
Editorial téhož listu praví, že Trump to sice nespecifikoval, ale řekl jasně, že Amerika bude s bezpečnostními garancemi pomáhat. Několik jeho výroků prý naznačuje, že začíná ukrajinskou bezpečnost brát vážně. Tak uvidíme.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
