Článek
Na prvním místě jde o rychlost a hloubku propadu. Během dvou dnů zmizely z trhu stovky miliard dolarů akcií a dluhopisů firem ze Silicon Valley. Celkový propad už je o jeden bilion (trillion) dolarů za sedm dní.
Jsme svědky toho, že bublina spojená s AI praská? Podle většiny analytiků jde možná spíše o to, že AI bude hrát stále větší roli v proměně byznysových modelů samotných technologických firem. AI prý mění svět, připravuje byznys modely, programuje, vyvíjí software, nahrazuje právníky. Prý se jedná spíš o přeskupování na trhu, všechno se prosívá – a brzy se snad uvidí, kdo je vítěz a kdo poražený.
Uvidíme, zda nejsou analytici příliš optimističtí. Pokud skutečně dojde k vypuštění bubliny, bude pro celkový stav ekonomiky důležité, zda to zasáhne či zraní banky, nebo ne. A taky zda bude výprodej tak velký a prudký, že to ovlivní chování spotřebitelů.
…
Co se AI týče, zajímavý článek napsal pro server UnHerd Wolfgang Münchau.
Makroekonomům jeho generace je prý jasné, že AI je bublina, a ještě více nesnášejí kryptoměny, protože nabourávají všechno, co se učili ve škole o penězích. Specialisté na geopolitiku a zahraniční politiku se zase zajímají o AI jen v souvislosti se zbraněmi.
Je to chyba. Technologie a AI především předurčí geopolitickou mapu v příštích dekádách. Právě přesah AI do ekonomie a zahraničních záležitostí je důležitý. AI pravděpodobně povede k největšímu šoku pro produktivitu v životech. Americké banky už varují před masivním propouštěním. Průmyslové firmy budou na řadě hned poté.
Na základě svých experimentů s AI Münchau konstatuje, že celá věc se netýká inteligence, ale rutinní práce velkého rozsahu. Myslíme si, že šachoví velmistři jsou superinteligentní, oni ale mají především velkou schopnost pamatovat si velké množství tahů.
AI nikdy nenahradí investigativní žurnalistiku nebo originální komentáře. AI ale může nahradit tak 60–80 procent práce reportérů. Některá média jsou tak předvídatelná, že už dnes je mohou řídit počítače – a čtenáři si toho sotva všimnou.
AI není kreativní. Nedokáže vyprodukovat opravdové umění či vhled do něčeho. Umí vytvořit líbivé věci, ale je z definice neoriginální.
Jak to souvisí s geopolitikou? Je jasné, že využití AI záleží na lidech. Jde o to, jak s ní budou zacházet průmyslníci, politici a národy. Země, které jsou hladové AI využívat, jako USA, Indie a Čína, zvýší svůj globální vliv. Region, který se AI nejvíc brání, je Evropa. EU je přesvědčena, že si vliv zajistí regulací, zvláště regulací dat a AI. Mezitím EU ztrácí konkurenceschopnost právě proto, že nehodlá AI adoptovat.
Čína předhání své konkurenty v odvětvích založených na AI. Peking a Washington se předvádějí ve vývoji samořiditelných aut, vědí, kudy povede příští růst. Je to obzvláště frustrující v situaci, kde evropské země zápasí s deindustrializací, ztrátou daňových příjmů a nedostatkem manévrovacího fiskálního prostoru. Francie se potácejí na pokraji finanční krize a i Němci si musejí půjčovat na obranné výdaje. Pozitivní šok v oblasti produktivity by mohl nastartovat růst investic i v privátním sektoru.
USA v AI vedou, ale opravdový benefit se nezrodí ani tak z vývoje AI, nýbrž z jejího využívání. Proto má Evropa teoreticky ještě šanci. Jenže stejný stav mysli, který Evropě zabránil tyto věci vyvíjet, jí bude bránit v jejich používání. Evropané jsou posedlí ochranou dat. Američané a Číňané jsou posedlí datovými startupy.
Jde i o firmy. Tesla třeba oznámila, že odejde z výroby aut a zaměří se výhradně na AI. Elon Musk správně pochopil, že velké peníze v autoprůmyslu se budou vydělávat nikoli ve výrobě aut, ale v jejich autonomním řízení. A na to všechno budete potřebovat taky hodně elektrické energie, což si uvědomuje Amerika i Čína.
…
S tím vším souvisí i válka mezi EU a USA ohledně regulací sítí. Americký viceprezident J. D. Vance mluvil o svobodě projevu vloni na bezpečnostní konferenci. Podle serveru Euroitnelligence.com s ním Evropané nejenže nesouhlasili, celá jeho řeč pro ně byla kategorickou chybou. Co to mělo společného se zahraniční politikou? ptali se mnozí.
Odpověď podle Eurointelligence.com zní, že to je důležitější než třeba Grónsko, a na rozdíl od Grónska není na obzoru žádné řešení. Zrovna v pondělí Francie a Spojené království zahájily akci proti AI systému Grok, který využívá síť X. A republikáni v americké Sněmovně reprezentantů publikovali zprávu, která ostře obviňuje Evropu z cenzury. Sněmovna více než rok prošetřovala zacházení se svobodou projevu v evropských zemích a legislativu jako DSA (zákon o digitálních službách).
Ve sporu právě probíhá kongresové slyšení a obě strany stupňují nátlak. Problém je, že to nejde vyřešit rychle. EU nemůže změnit rychle názor. DSA je v Evropě zákon.
Podle serveru reálně hrozí, že americké firmy z Evropy odejdou. Důvod, proč se podřizují evropské legislativě, je, že tady mají pobočky. Možná nejprve přijdou o příjmy, ale Evropané nemají ke službám technologických firem alternativu, takže tyto jim budou poskytovány z Ameriky. Americké firmy jsou v docela silné pozici.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
