Článek
Jan Macháček
„Ohledně ekonomických věcí všechno trvá daleko déle, než si myslíte, ale pak se to všechno stane rychleji, než jste očekávali,“ pravil slavný ekonom Rüdiger Dornbusch. Na mysli měl velké finanční krize. S válkami to může být jinak. Začít je lze mnohem rychleji, než si myslíte, a trvají mnohem déle, než jste si mysleli, že by trvat mohly.
Takto začíná svoji esej pro Free Press ekonomický historik Niall Ferguson a zároveň se přiznává, že se v prvních článcích o válce Ruska s Ukrajinou i ve svých prvních letošních článcích o americko-izraelské válce s Íránem dosti mýlil.
Ohledně ruské agrese předpokládal – podobně jako většina západních tajných služeb –, že Ukrajina bude brzy přemožena. Když zjistil, že Ukrajinci vyhráli bitvu o Kyjev a zastavili ruský postup, odhadoval, že nastane příměří. Trvalo mu rok, než použil výraz „patová situace“. Po čtyřech letech a necelých třech měsících válka stále zuří. Nevzpomíná si na nikoho, kdo by tehdy říkal, že válka na Ukrajině bude trvat stejně dlouho jako 1. světová.
Nyní si autor říká, že podobnou chybu udělal s americkou operací Epic Fury v Íránu. Když začala, byl si jist, že to bude krátká válka. Nyní už je to deset týdnů od jejího začátku. Samozřejmě můžete být jedním z těch optimistů, kteří tvrdí, že válka už skončila, když bylo 8. dubna oznámeno příměří. Ale příměří není mírová dohoda. Vezměme si události posledních dnů: 29. dubna se na základě úniku informací psalo, že americká administrativa zvažuje možnost vzniku nové mezinárodní koalice na otevření Hormuzského průlivu; 4. května americké centrální velení (CENTCOM) oznámilo Project Freedom, tedy kvazi eskortní misi za účelem doprovázení komerčních lodí. Následovaly íránské dronové a raketové útoky na Spojené arabské emiráty, a Íránské revoluční gardy dokonce spustily dronový a raketový útok na americké lodě. Američané oznámili potopení šesti rychlých íránských člunů. Pak Trump operaci Project Freedom na „krátkou dobu“ přerušil.
Leckdo se domnívá, že Amerika a Írán jsou blízko dohodě o 14bodovém memorandu. Woodrow Wilson 8. ledna 1918 také oznámil čtrnáctibodové memorandum. A válka trvala ještě dalších deset měsíců.
Pokud by bylo memorandum schváleno, otevře se teprve za 30 dní jednání o znovuotevření Hormuzského průlivu a omezení íránského jaderného programu. Omezí se na pět, deset nebo třicet let. Američané chtějí, aby Írán omezil obohacování uranu na 3,67 procenta a zavázal se neaspirovat na získání jaderné zbraně, nepoužíval podzemní zařízení a otevřel se mezinárodním inspekcím.
Co se mezitím stalo s americkou blokádou průlivu? Leckdo se domnívá, že blokáda funguje a může způsobit kolaps íránské ekonomiky. Jenže problém s ekonomickou válkou je, že je ještě pomalejší než válka skutečná. Vzpomeňme si, kterak měly sankce uvržené Západem na Rusko v roce 2022 způsobit kolaps ruské ekonomiky. Problém je vždycky stejný nebo podobný. Sankce na nepřítele pokaždé poškozují i toho, kdo s nimi přichází. Především sankce na ruskou ropu nebyly nikdy plně spuštěny a dodržovány. Bidenova administrativa nechtěla zhoršit už tak nepříjemný inflační vývoj. A Evropané se nikdy nepokusili plně se od Ruska odříznout.
Uzavření Hormuzského průlivu Američany (říkají tomu Economic Fury) má Íránu způsobit ekonomické trable. Jenže tento americko-íránský joint venture způsobuje problémy každému. Otázka je pouze taková, kdo má vyšší práh bolesti.
MMF odhaduje íránské rezervy na 26,2 miliardy dolarů. Blokáda připravuje Írán odhadem o 120 milionů dolarů denně. Měřeno jen rezervami může Írán odolávat 14 měsíců. Íránská měna je ve volném pádu, inflace raketově roste, ceny potravin v Teheránu stoupají o 25 procent každý den.
Írán má ale cesty, jak kolaps oddalovat: třetina až polovina íránských importů je prováděna letecky a po zemi a je vůči blokádě imunní. Írán byl v posledních letech velmi úspěšný v těžbě bitcoinů a využívání kryptoměn. Třicet procent íránských dovozů pochází z Číny, stejně jako vojenská podpora režimu.
Dochází Iránu možnost skladovat ropu? Není to jednoduché, ale možnosti země má. Může zvýšit výrobu rafinovaných produktů a jejich vývoz přes hranice. Může využívat desítek prázdných tankerů. Může využívat malých lodí na přepravu barelů. Íránský režim a ekonomika mohou zkolabovat, ale není to základní scénář.
Mezitím začne na celý svět dopadat nabídkový šok. Nejde jen o zkapalněný plyn. Jde o hnojiva, síru, helium a mnoho dalšího. Podle Světové banky porostou letos ceny komodit o 16 procent, ceny energií o 24 procent, ceny hnojiv o 31 procent. Tyto výpočty ale počítají s tím, že blokády skončí tento měsíc a přeprava se do října vrátí na předválečnou úroveň.
Nejvíc vše dopadne na rozvojové země, ale ani Amerika nebude imunní. Když vzrostou ceny energií, zdraží se nakonec všechno, co se prodává v obchodních domech.
Ferguson se zeptal umělé inteligence a ta mu řekla, že pokud by blokády pokračovaly ještě v červenci, začnou země jako Japonsko a Jižní Korea systematicky zavírat průmysl. Pokud by pokračovaly ještě půl roku, může se přidat kolaps světového zemědělství kvůli akutnímu nedostatku hnojiv. Recese nakonec přijde i do USA, jež jsou nejvíce imunní.
Iránci tedy možná nemají důvod s dohodou spěchat, spíše se budou snažit, aby celý svět nejprve pořádně ekonomicky pocítil dopady blokád.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
