Šibeniční vršek u Nepomuku. Nápad postavit repliku staré šibenice

Ano, jedno z historicky nejzajímavějších míst města, které má za sebou fascinující a ponurou minulost, bylo prázdné. Trochu jsme stáli, dívali se po okolí, ale představivost nám v té chvíli moc nepomohla. Kde stála šibenice? Jak přesně vypadala? Kdo všechno na ní skončil?

Pravdou je, že Šibeniční vršek – dnes známý také jako Lipový vrch – sloužil jako popraviště po staletí. Od roku 1250, kdy Nepomuk získal hrdelní právo, se zde podle odhadů mohlo odehrát až 420 poprav. Popravovalo se zde zhruba od 13. století až do 10. září 1688, kdy došlo k poslední zaznamenané exekuci. Odsouzenci byli přiváděni z rychty, kat byl najímán z Klatov, a celé divadlo bylo drahé – platilo se za vojáky, povozy, katovy nástroje i za odklízení ostatků.

Na samotném vršku stála kamenná terasa o průměru asi 15 metrů, vysoká kolem 70 centimetrů, vyplněná zeminou. Uprostřed byla jednoduchá dřevěná šibenice a vedle ještě kolo na lámání kostí. Dnes? Nic. Jen tráva, stromy a cedule, která jen naznačuje, že zde kdysi lidé přicházeli o život. A to někdy i velmi brutálním způsobem.

V 19. století se město rozhodlo na krvavou historii zapomenout – slovo „šibenice“ se nesmělo používat, místo bylo osázeno lipami a změněno v klidný park. Jenže tím se bohužel vymazalo i vědomí minulosti. Při parkových úpravách se našlo množství lidských kostí. Kdo byli ti lidé? Co provedli? Nevíme. Smolné knihy města Nepomuku, kde by mohly být odpovědi, leží někde v archivu – nedigitalizované, nepřístupné.

A právě tehdy mě napadlo: nebylo by skvělé místo obnovit? Samozřejmě ne v tom smyslu, že bychom se chtěli vrátit k popravám, ale obnovit ho jako historickou památku. Postavit repliku staré šibenice, jak skutečně vypadala, podle dobových nákresů a dochovaných typů. Udělat z místa opět silný a vizuálně přitažlivý bod.

Když už by se šlo tímto směrem, rovnou přidat drobný krámek s občerstvením – párky v rohlíku, vychlazené pivo, limonády pro děti. Vždyť i procházka po historii člověku vyhládne a vyprahne v krku. Mohla by tu být i naučná stezka – s informacemi o katovské práci, hrdelním právu, slavných rozsudcích. Možná i interaktivní prvek pro děti – šibenice z provázků, kde by se mohly „pověsit“ plyšové loutky z čertovských pohádek. Zkrátka spojit edukaci s mírnou recesí.

Zamyšlení tedy posíláme rovnou na vedení města Nepomuk. Co říkáte? Nebyl by to hezký turistický cíl, který by spojil historii, odpočinek, a dobrou náladu? Možná by se na to dala získat i dotace – třeba z programu na obnovu historických míst nebo cestovního ruchu.

My bychom rozhodně chodili častěji. A nejen my. Tak co, Nepomuku, uděláme konečně něco pro obnovu Šibeničního vršku?

V České republice existuje několik míst, kde se šibenice nebo popraviště dochovaly alespoň částečně – a někde je dokonce najdete zrekonstruované jako památku. Tady jsou ty nejzajímavější: