Těhotná ve 12 letech! Dětské tělo, které nezvládá porod, a otcem je bratranec

V první řadě je tu neúprosná biologická realita. Dvanáctiletá dívka sice může vypadat dospěleji, než skutečně je, ale její tělo zdaleka není připraveno nést život. V tomto věku je většina dívek na začátku puberty, kdy teprve dochází k vývoji pohlavních orgánů, růstu kostí a rozšiřování pánve. Pro porod jsou tyto tělesné struktury nezbytné, protože malá a úzká pánev dítěte jednoduše není stavěná pro bezpečný porod.

Světová zdravotnická organizace varuje, že těhotenství u dívek mladších 15 let často vede k vážným komplikacím. Kromě předčasného porodu hrozí například vysoký krevní tlak, preeklampsie a eklampsie, které ohrožují život mladé maminky i jejího dítěte. Vědecké studie opakovaně potvrzují, že zdravotní rizika jsou několikanásobně vyšší než u dospělých žen. Dítě matky, která sama ještě nedospěla, se navíc častěji rodí s nízkou porodní váhou a s vrozenými komplikacemi.

Jenže příběh nekončí biologickými riziky. Mladá matka se musí vypořádat i s obrovskou psychickou zátěží, kterou si jen málokdo dokáže představit. V dvanácti letech děti teprve objevují svět, formují svoji osobnost, prožívají první lásky, přátelství a budují si sebevědomí. Těhotenství, porod a péče o novorozence tuto důležitou životní fázi zcela přeruší a připraví mladou dívku o bezstarostné dospívání, vzdělání a přátele. To může vést k dlouhodobým psychickým problémům, depresi nebo dokonce sociální izolaci.

Další rovinou je rodinné a společenské stigma. Dvanáctiletá matka se často stává terčem posměchu, odsouzení a izolace ze strany okolí. Místo podpory a pomoci se může setkat s pohrdáním nebo odmítnutím. Školy, kamarádi, sousedé – ti všichni mohou reagovat odmítavě a dále prohlubovat trauma, které dívka už tak prožívá.

Pokud je navíc otcem dítěte příbuzný, třeba bratranec či dokonce bratr, příběh se dostává na další, temnější úroveň. Kromě morálního šoku společnosti zde přistupují i vážné genetické důsledky. Incestní vztahy totiž dramaticky zvyšují riziko závažných zdravotních problémů u dítěte, například vrozených srdečních vad, metabolických poruch nebo poškození nervového systému. V případě sourozenců může být toto riziko extrémně vysoké, u bratranců je nižší, ale stále dvakrát vyšší než u nepříbuzných rodičů.

Nejde však jen o zdravotní stránku. Právně je takový čin velmi závažný a v českém právním řádu je označen za trestný čin pohlavního zneužití dítěte mladšího 15 let, za který hrozí až osm let vězení. Pokud se jedná o nejbližší příbuzné – sourozence či rodiče – je trestán navíc i incest, za který je další vězení. Policie i sociální orgány mají povinnost okamžitě zasáhnout, chránit dítě a potrestat viníka. Důležité je ale uvědomit si, že v těchto případech se nejedná jen o trestání viníků, ale i o záchranu traumatizovaných dětí, kterým dospělí či starší sourozenci vzali dětství a důvěru v nejbližší.

A právě o dětství tu jde ze všeho nejvíce. Dvanáctiletá dívka není připravena být matkou, není připravena rodit ani vychovávat dítě. Nemůže sama zvládnout zátěž, kterou jí život vložil na ramena příliš brzy. Její příběh je výzvou celé společnosti – neodsuzovat, ale pomoci. Poskytnout jí bezpečné prostředí, kvalitní zdravotní péči a terapeutickou podporu, aby se co nejlépe vypořádala s tím, co zažila. Stejně tak se ale musíme zamyslet, jakým způsobem selhala rodina a společnost, že k takové situaci vůbec došlo.

Dítě má být chráněno, ne být matkou, a rozhodně ne ve dvanácti letech. Tato událost by měla být připomínkou toho, jak důležité je předcházet podobným tragédiím prevencí, sexuální výchovou, otevřenou komunikací v rodinách a citlivou pozorností ze strany dospělých. Jinak hrozí, že se tyto smutné příběhy budou opakovat – a to nesmíme dopustit.

Zdroj: