Článek
Tchyně. Legenda. Mýtus. Dopravní značka „Pozor, změna nálady“.
Vpluje do vašeho bytu jako inspekce z hygieny, ale ještě dřív stihne okem nasát kompletní stav vaší domácnosti. Dokáže zhodnotit kvalitu vašeho vztahu jen tím, jak jste nakrájeli cibuli. Vlastně, podle ní krájíte špatně úplně všechno, včetně životních rozhodnutí.
Tchyně je unikátní forma člověka, který má nekonečný datový tarif na rady, o které jste se nikdy neprosili. A to je fascinující — každý mobil v domácnosti má „režim tichého vyzvánění“, ale tchyně ne. Ta má hlasový výstup 24/7, někdy i ve spánku.
Její superschopnosti?
Vidí vše. Slyší vše. Pamatuje si každou vaši chybu, kterou vám připomene v nejcitlivějším momentu. Když tchyně řekne: „Já nic neříkám, ale…“ — zbytek věty už je jen demolice vašeho psychického zdraví.
Tchyně je životní guru, který nemá certifikát, ale o to víc věří ve svou moudrost. „Za nás se děti nebály, protože jsme je milovali přísně.“ Přeloženo: dřív neexistovala psychologie, zato existoval ukazovák a pohled, který by zkrotil i medvěda.
Návštěva tchyně trvá oficiálně tři hodiny. Neoficiálně — zanechá následky na dalších deset let. A největší záhada? I když odjede, pořád ví přesně, co jste měli k večeři a že jste zase nezalévali kytku.
A přesto všechno — někde hluboko víme, že to myslí… no, rozhodně nějak. Možná ne dobře. Možná ne pro nás. Ale nějak určitě.
Takže ano: tchyně je jako aktualizace systému. Nikdo ji nechce, objeví se sama, všechno rozhází a tváří se, že pomohla.
Ale co bychom bez ní dělali?
Možná žili dlouho, v klidu a šťastně. A to by byla přece nuda.
