Článek
Vánoce mají různé podoby. Někdo si potrpí na koledy, jiný na pohádky. A pak jsou tu nerdové — lidé, kteří se tváří, že žijí v reálném světě, ale skutečnost je taková, že jejich sváteční atmosféra vzniká až tehdy, když se na obrazovce objeví špinavé hobití nohy a Gandalfův výhružný „You shall not pass!“.
Je úplně jedno, že „Pána prstenů“ znají nazpaměť. Dialogy odříkávají ještě dřív, než herci otevřou pusu, a režisérský sestřih o délce menšího semestru považují za příjemné odpočinkové dvouhodinovky. Ale když přijde prosinec, najednou se tváří, že bez epické cesty za zničením prstenu by Vánoce ani nezačaly.
Zbytek rodiny mezitím nechápe, proč se musí během svátků probíjet přes rozložené mapy Středozemě, prázdné misky po popcornu a teorie o tom, že Boromir „to měl prostě těžký“. Zatímco ostatní ladí vánoční náladu světýlky a vůní skořice, nerdové ladí jen to, zda pustí trilogii v chronologickém pořadí, nebo si to „pro jednou“ zpestří Maratonem s komentářem tvůrců.
Ať je ale roast sebevětší, jedno se jim musí uznat: jejich vánoční tradice má vášeň, kontinuitu a hlavně — nulovou šanci na změnu. Protože zatímco běžní lidé potřebují k Vánocům pohádku, nerdové potřebují, aby Frodo konečně zničil ten zatracený prsten.
A to je prostě magie svátků.
