Článek
Závist nemusí být špatná, pokud je určitou motivací, abychom dělali věci lépe. Když někomu začneme závidět více peněz či životní úspěchy, a nakopne nás to k lepším výkonům v práci i osobním životě, je to jedině dobře. V tu chvíli nemusíme mluvit úplně o závisti, ale o jakési motivaci, nebo o tom, že máme někoho za vzor.
Je ale i klasická závist, na které není nic dobrého. A je úplně jedno, co druhému závidíme. Barák, bazén, auto, manželku, vzdělání, pracovní pozici, úspěch, peníze. Nebo klidně i to, že stojí před námi ve frontě. Česká závist je doslova mor společnosti. A jak se projevuje?
Nechci se mít lépe, ať se on má hůře
Znakem typické české závisti není to, že si přejeme, abychom se měli lépe než ten druhý. My si přejeme, aby se ten druhý měl hůře než my. Nechceme, abychom byli bohatší než náš bohatý soused. My chceme, aby on byl chudší než my.
Typickým znakem české závisti je to, že nechceme vidět ani tolerovat cizí úspěch. Tím, že zbohatneme stejně jako náš soused, nevyřešíme náš mentální problém. My sice budeme mít peníze, ale on bude pořád úspěšný. A to je špatně. My chceme, aby byl neúspěšný, aby si zkusil žít život, jaký chceme my. Nebo ještě o něco horší.
Jak je to s tou kozou?
Není lepšího příkladu české závisti než anekdota s kozou. Sedlák hovoří s Bohem o tom, že jeho soused má dvě kozy, zatímco on jenom jednu. „Ty chceš mít také dvě,“ táže se Bůh. „Ne, chci, aby sousedovi jedna koza chcípla,“ odpoví sedlák. Lepší ukázky typické české závisti není.
My nechceme být lepší, my chceme, aby ostatní byli horší. Naprosto nepochopitelné uvažování je však běžnou součástí tuzemské společnosti. Představme si závod, který chceme vyhrát. Ale nepřejeme si běžet rychleji, ale to, aby ostatní běželi pomaleji. Nechceme být lepší, ale chceme, aby se druhým nějakým způsobem uškodilo.
Příklady táhnou
Chtěli bychom mít Mercedes, jako náš soused? Možná ano, ale mnohem lépe by nám bylo, kdyby také musel jezdit v rezavé jedničkové Octavii, jako my. Chtěli bychom práci manažera, jako náš známý? Ale kdeže, ta je plná odpovědnosti a vysokého pracovního nasazení. Lepší, když si náš známý sundá oblek a půjde si stoupnout k pásu, tam kde děláme my.
Nechceme mít velké sídlo s obrovským pozemkem, té práce by tam bylo moc. Radši bychom, kdyby se tito lidé nastěhovali do panelákových bytů o velikosti 1+1. A také nechceme číst tyhle články. Sice je můžeme začít psát také, ale bylo by lepší, kdyby si jejich autorka stoupla k plotně.
