Článek
Dát si během dne rychlé kafe? Ano, proč ne. Když na něj mám chuť a potřebuji trochu kofeinu, tak se na kávu prostě a jednoduše zastavím. A moje volba je jednoduchá, obvykle si dám jenom espresso. To mi odpoledne vyhovuje jak svou chutí, tak pochopitelně i svou velikostí.
Jednu kávu, prosím
Bylo tomu i teď, zapadla jsem do pro mě neznámé kavárny, která vypadala vcelku sympaticky. Sedla jsem si, koukla se do menu a za chvíli už u mě byla obsluha. Tak jsem si objednala to, co vždycky, jedno espresso. Během chvíle jsem ho měla na stole. Krásně vonělo, skvěle chutnalo, dobré místo jsem si vybrala. Očividně je hodně oblíbené, jelikož v kavárně bylo hodně plno.
Několikrát jsem ze svého hrnečku usrkla a bylo to, espresso bylo vypité. Vytáhla jsem si mobil s tím, že chvíli posedím a podívám se, co je nového ve světě a na sociálních sítích. Za chvilku už u mě byla obsluha s jasným dotazem.
Dáte si ještě něco?
Ten dotaz byl úplně jednoduchý, a to, jestli si prý ještě něco dám. Řekla jsem, že nikoliv, že mi ta káva plně stačila. A servírka na to reagovala zcela jasně. Řekla, že mi přinese účet a poprosí mě v tom případě o odchod. Já se na ni trochu zvláštně podívala, protože tohle mi opravdu vyrazilo dech. Nikdy, nikde jsem se nesetkala s tím, že by mě obsluha de facto vyrazila. Až tady.
Servírka pochopila, že se mi tenhle přístup asi moc nelíbí nebo že jsem z něj trochu v rozpacích. A tak hned doplnila, že v době, kdy mají takto plno, to jinak nejde. Nemohou mít obsazený stůl, když u něj nikdo nekonzumuje, neutrácí. Chtějí ho připravit pro nově příchozí. Bylo to upřímné, férové a já to s úsměvem odkývala.
Chápu to
Slečna přinesla účet, já zaplatila, dala jsem dýško a chystala se k odchodu. A přemýšlela nad tím, že mi vlastně vůbec nevadí, že mě někdo vyhodil. Měli pravdu. Pokud chci někde zabírat místo desítky minut, ať konzumuji, ať utrácím. Ale dát si jen jedno kafe a pak sedět? Co z takového člověka ten podnik má?
No, jasně že vůbec nic. Ani ze mě, která bych tam patnáct minut četla zprávy, by nic neměl. A udělali správnou věc. A podle toho, kolik tam bylo lidí, to nikomu nevadí. Však proč také, kavárna není čekárna, čítárna ani kancelář. Má se tam konzumovat, nebo jít. V pivnici by také nikdo půl hodiny neseděl nad prázdným vypitým půllitrem. Buď by musel dát další, nebo by šel. Tak proč v kavárně by to mělo být jinak?
