Článek
Zastávám názor, že restaurace není pro každého. Není to nic povinného a kdo na ni nemá, ať do ní nechodí a stravuje se doma. Tak to prostě je, každý nemůže mít všechno. Kdo ale peníze má, ten by v restauraci neměl být oškubán. Za své peníze by host měl nejen dostat očekávanou kvalitu, ale rozhodně by neměl připlácet za něco, co z mého pohledu odporuje slušnému vychování a dobrým mravům.
Samozřejmě, stále je to věc nabídky a poptávky. Pokud je s tím host seznámen předem a souhlasí, je všechno v pořádku. Horší je, když se až na účtence seznámí s tím, jak ho chtěl někdo doslova oškubat. Na co si dát v restauracích pozor a po čem se pídit?
Couvert
Couvert neboli kuvér je něco, co v restauraci opravdu nechce platit nikdo. Někdy to může jít do extrémů a v platbě za couvert se skrývá i to, že máte prostřený stůl. Mnohem častější je ale to, že máte na stole nějaká dochucovadla, někdy třeba pytlík s mandlemi nebo oříšky. Pro některé restaurace může být normální účtovat couvert i za to, že k jídlu dostanete pečivo a máte tak předplacenou možnost ho neomezeně sníst.
Za sebe musím říct, že je to jen tahání peněz z hosta. Prostřený stůl je samozřejmost, oříšky si host může koupit a rohlík k polévce? Ten má být standardně součástí kalkulace, stojí pár korun. Tam, kde účtují couvert, bych z principu nešla.
Dýško
Oproti couvertu to naštěstí není až tak běžné, ale stávat se to může. Dýško je jakási odměna pro obsluhu a je na zákazníkovi, zda ho dá a kolik. Automaticky si ho naúčtovat v předem stanovené výši je u nás v České republice nehoráznost. Často se na tenhle trend narazí v podnicích, které jsou spíše pastí na turisty než normální restaurační zařízení. Setkat se tam lze i s tím, že je účtován servisní poplatek, což je de facto to stejné, jen se to jinak pojmenuje. A ani tohle rozhodně není normální standard.
Voda z kohoutku za cenu nápoje
Jsem proti tomu, aby byla kohoutková voda zdarma. Sice její džbán stojí v nákladech skutečně minimum, ale je třeba vzít v potaz i práci personálu, umytí džbánu, umytí sklenic, případně plátek citronu. A každá práce holt něco stojí. Pozor však na místa, kde kohoutkovou vodu účtují za podobné ceny, za které mají i vody v lahvích. To je vyložené předražení s doslova až astronomickou marží. Chápu, že nikdo nechce, aby lidé kohoutkové vody zneužívali a hospoda měla menší obrat, ale účtovat si nehorázné sumy je už příliš.
Dětské porce a dělení jídel
Že dětská porce nestojí přesně polovinu, je v restauracích celkem běžná, zažitá věc. Někde se k této polovině přidá pevný paušál ve výši několika desítek korun, jinde se cena zastaví kolem 70 %. To mi přijde v pořádku a normální. Stále jako host máte na výběr, zda akceptujete toto, nebo objednáte celou porci a necháte si zbytek zabalit do krabičky, která bude také něco stát. Jsou však restaurace, kde mají dětské porce vyloženě cenově napálené. Nebo mají speciální dětské menu s výrazně nižší gramáží, které je však za téměř podobné ceny jako dospělá porce. Na to pozor.
Pozor také na požadavek na rozdělení jídla na dva talíře. Pravda, opět s tím má personál starost, druhý talíř se musí umýt, a tak je nějaký drobný poplatek tolerovatelný. Ale je to stejné jako s tou kohoutkovou vodou. Až přehnané poplatky za to, že je ke stolu přidán jeden talíř navíc, jsou úplně mimo. Velmi často na podobné situace narazíte v pizzeriích. Pokud chcete pizzu na půl, zjistěte si, za kolik to bude.