Hlavní obsah
Lidé a společnost

„Dejte si u nás pivo a na záchod vás klidně pustím,“ říkám hostům z ulice

Foto: Freepik

Nejsme veřejné záchodky. Pokud potřebuješ na toaletu, něco si u nás objednej a zaplať.

Článek

Chápu, že ve městech to s veřejnými toaletami není nijak růžové. Že jich nebývá dostatek, a pokud se už někde přece jen nacházejí, nevypadají nijak lákavě. Na jednu stranu se tak nedivím lidem, že když potřebují, vběhnou třeba do kavárny nebo do restaurace. Ale soukromé podniky nejsou veřejné záchodky, aby si tam někdo chodil jen tak na malou nebo dokonce velkou potřebu.

Můžu jít na záchod?

Restaurace, kde pracuji, není v úplném centru města, přesto se těmto dotazům nevyhneme. Na můj vkus je jich celkem dost. Nedovedu si představit, jak hrozné to musí být v samotném centru, kde je i vyšší koncentrace turistů. A tak, zatímco čepuji pivo nebo běhám po place, tu a tam někdo přijde, že by potřeboval na toaletu, a ptá se, jestli může. A co teď?

Dejte si pivo a na záchod vás klidně pustím

Nejsme veřejné záchodky. Na jednu stranu nemám problém s lidským přístupem, ale když to povolím jednomu, bude to chtít každý. A nakonec to někdo napíše na sociální sítě jako tip, a my budeme mít plnější záchody než stoly. Tomu se musíme vyvarovat. Pravidla jsou jednoduchá: vyjděte vstříc nám a my vyjdeme vstříc vám.

„Dejte si pivo a na záchod vás klidně pustím,“ říkám hostům z ulice. A, světe div se, lidé s tím obvykle nemají problém a třeba si to malé na stojáka rádi dají. Prý mají žízeň a aspoň ochutnají, jaké pivo u nás nabízíme. A to je fér. Nakonec, dát několik desítek korun jen za použití veřejné toalety, nebo použít o poznání čistší toaletu v naší restauraci a ještě si dát dobré pivo – to je celkem jasné, co je výhodnější.

Jsou tu i podvodníčci

Ne všichni návštěvníci našeho WC jsou ale slušní. Většina se samozřejmě zeptá a nějak se domluvíme. Jsou však i tací, kteří se snaží proklouznout bez pozdravu a bez zeptání. Někteří tvrdí, že u nás někoho hledají, že mají s někým sraz, a mezitím rychle zaběhnou vykonat potřebu. Zlatým hřebem jsou pak ti, kteří si nejdřív sednou ke stolu a odloží věci, zaběhnou na WC a při zpáteční cestě popadnou všechny své věci a prchají se slovy, že si u nás nic nevybrali. A to i přesto, že jídelní lístek vůbec neviděli. No, holt někteří si myslí, že nemáme ani oči, ani mozek…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz