Článek
Souhlasíte s povinným zálohováním PET lahví? Pokud patříte mezi odpůrce, připravte se na to, že zastánci tohoto postupu budou argumentovat tím, že v zahraničí to funguje a že to bude fungovat i u nás. Co ale znamená, že to v zahraničí funguje? A proč by to u nás fungovat nemohlo? Tahle argumentace postrádá logiku.
V zahraničí to funguje
Německo, Nizozemsko, Chorvatsko nebo třeba Slovensko. To jsou země, kde zálohování PET lahví existuje a zastánci tohoto systému mluví o tom, že tam to funguje. No a proč by to jako fungovat nemohlo? Co je tohle za hloupý argument?
To si někdo myslí, že když se v nějaké zemi zavede povinné zálohování lahví, lidé budou z trucu tyhle flašky záměrně pohazovat v ulicích, nosit je do lesa nebo je vyhazovat z aut do příkopů? Jasně, že ne. Prostě ty lahve budou nosit zpět do obchodů.
A jak konkrétně to funguje, se můžeme dozvědět z čísel. Třeba ve Švédsku se díky zálohám vybere 84,9 % obalů. Na Islandu je průměr všech vysbíraných obalů 87,4 %. V Norsku se pomocí zálohového systému sebere cca 89,4 % PET lahví. V Chorvatsku více než 89 % těchto obalů a v Estonsku je úspěšnost pro PET lahve 87,8 %.
U nás to ale také funguje
U nás jsme vsadili na dobrovolnost recyklace plastového odpadu. A funguje? Ano, dost dobře. Aktuálně jsou naše čísla velmi slušná. Třídění je běžnou součástí života pro 75 % obyvatel. Tímto způsobem se daří z trhu v ČR sebrat více než 80 % použitých PET lahví.
V loňském roce bylo do systému sběru odpadu zapojeno více než 6 180 obcí na území ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit. K dispozici je po celé ČR více než 920 000 nádob na třídění. Průměrná vzdálenost k takovému kontejneru je 90 metrů.
Kdy se vlastně začalo?
Když už se stále dokola argumentuje tím zahraničím, je dobré podívat se na to, kdy se tam se zálohováním PET lahví vlastně začalo. Ve Švédsku v roce 1984, na Islandu od roku 1989, Finsko systém spustilo roku 1996. Norsko 1999, Dánsko 2002, Německo 2003.
U nás se první kontejnery na PET lahve začaly objevovat kolem roku 1993. A kdy se na českém trhu objevila první tuzemská PET lahev? Rok 1994. Když se podíváme na to, kdy zálohování PET lahví začalo v zahraničí, tak nejen že u nás byly PET obaly ještě v plenkách, ale v plenkách byla i jakákoliv jejich recyklace a sběr. Odpad se prostě házel do jednoho pytle a ten mířil do popelnice.
Vybrali jsme si jednu z možností
Jak to asi mohlo s recyklací plastových lahví vypadat v zemích, kde se před více než dvaceti lety zálohy zavedly? Jistě to nebylo nijak růžové. Bylo to asi podobně, jako když PET lahve startovaly u nás. A tak bylo na výběr. Některé země zvolily cestu záloh, jiné země zvolily systém dobrovolnosti – tedy žluté kontejnery. Jen pro porovnání: aktuálně se v ČR daří sebrat více než 80 % použitých PET lahví. Na Slovensku před dvěma lety, v době zavádění záloh, to bylo jenom 62 %. Dost málo, co?
My jsme si prostě zvolili cestu dobrovolné recyklace. A vzhledem k tomu, jak krátce u nás PET lahve jsou, očividně dosahujeme dobrých čísel. Ze všech obalových materiálů jsme dokázali odevzdat k recyklaci 86 procent z nich. Dovolím si připomenout, že to jsou v podstatě podobná čísla jako ve Švédsku nebo na Islandu, kde mají zálohové systémy 35, respektive 40 let. Na to, že u nás se první kontejner objevil před třiceti lety a vše je jen o dobrovolnosti, to s odpady u nás není tak špatné, co říkáte?
Celá Evropa ne!
Když někdo argumentuje tím, že zahraničí jede systém záloh, měl by být objektivní a nezapomenout na to, že ne všechny země tento systém zavedly. Výše jsem zmínil, kdo zálohuje. Teď pro úplnost uvedu, kdo ne. Kromě České republiky, která se na to chystá, nezálohují také Francie, Itálie, Španělsko, Bulharsko, Slovinsko nebo Belgie. Když pominu Bulhary a případně Slovince, jsou to vyspělejší státy než my. Že?
Ano, i u nás to bude fungovat. To je očekávaný výsledek
Ano, poznali jste, že jsem odpůrce záloh na PET lahve. Ale že to u nás bude fungovat, je očekávaný výsledek. Proč by to nefungovalo? Hlavní cílovou skupinou budou pochopitelně ti, kteří domů tahají kartony vody a limonád. Myslíte si, že tito lidé budou natruc pohazovat vypité lahve po městě a přírodě? Nebo je budou natruc házet do směsného odpadu? Samozřejmě, že je budou odvážet do obchodu, měsíčně by tím přišli o pár stovek korun za osobu.
Je to asi stejné, jako když se firma rozhodne vyplácet výplatu v hotovosti. Bude to komplikované pro každého zaměstnance, který teď jen zkontroloval účet. Kolik z nich by kvůli tomu asi tak dalo výpověď? Skoro nikdo, mizivé procento. Holt se tomu všichni povinně přizpůsobí a firma se může chvástat, jak jejich inovace v podobě hotovostní mzdy byla úspěšná, že na ni najelo 99 procent zaměstnanců. I takhle se dělají čísla úspěchu.
Představte si klidně cokoliv jiného, co pro vás bude komplikovanější, ale jednodušší řešení by bylo spojeno s finanční ztrátou. Pro co se rozhodnete? Samozřejmě že pro to, na čem tratit nebudete. A takhle hezky si obhájíme i ty PETky a plechovky. A můžeme se chvástat, že lidé ty PET lahve, za které zaplatili 4 Kč, chodí vracet. Jak by také ne, když jim nic jiného nezbývá.
