Článek
Nepovažuji se za žádnou profi řidičku, která by se na sociálních sítích musela chlubit tím, že toho má odcouváno tolik, co někteří naježděno dopředu. Ale jezdím celý život, jezdím pravidelně a myslím si, že v provozu nejsem ani nebezpečná, ani nepředvídatelná, ani žádná brzda. Prostě jezdím normálně, slušně, s ohledem na situaci. A hlavně jezdím tak, jak mi přikazuje zákon.
Zip nejenom na bundě
Vím taky, že zip neslouží jen k zapínání mikiny nebo bundy, ale že je to také metoda, která se využívá, když se dva pruhy sjíždějí do jednoho.
Aby zip fungoval přesně tak jako na bundě, je základem znalost pravidel všech účastníků, plynulá jízda a hlavně to, aby si nikdo nehrál na policajta a nedělal druhým naschvály. Další zásadní pravidlo zipování je, že se využívají oba jízdní pruhy v celé jejich délce a auta se zařazují až těsně před překážkou. Teorie je tedy jasná. Ale praxe?
Je tam volno, jedu
Praxe je od teorie často na hony vzdálená. Tedy abych byla objektivní – zažila jsem situace, kdy zip fungoval naprosto precizně. Ale taky jsem zažila situace, kdy o něm nemohla být ani řeč. Mluvím konkrétně o své včerejší jízdě. Jeden pruh přecpaný k prasknutí, kolona dlouhá dobrých sto metrů. A vedle? Pruh, který má končit – úplně prázdný.
Co udělám? Přesně to, co říká zákon. Prostě využiji celou délku volného pruhu a zařadím se až před samotnou překážkou. Vjíždím tedy do prázdného pruhu a pokračuji vpřed, velmi opatrně a obezřetně. Nerada bych, aby měl někdo stejný nápad, hodil mi tam myšku a způsobil kritickou situaci. Jen co mě tahle myšlenka napadla, přesně to se stalo.
Ty nepojedeš!
Opatrně jedu, hlídám, aby mi tam někdo bezhlavě nevletěl… a najednou šup! Bez blinkru, těsně přede mnou, to tam někdo poslal. Měla jsem co dělat, abych to ubrzdila. No nic, říkám si, asi mě přehlédl. Čekám, že pojede dál, já za ním a na konci se zařadíme. Ale auto stojí. Rozjíždí se jen ve chvíli, kdy se pohne celá kolona – a to tak, aby bylo pořád na úrovni svého původního místa.
A v tu chvíli mi to došlo. On mě nepřehlédl. On mě moc dobře viděl a chtěl mě zablokovat. A podle stylu jízdy si zjevně hrál na ohleduplného slušňáka, který nechtěl, aby někdo „předbíhal“ celou kolonu.
Ach jo. A tak jsme se pomalu posouvali k místu zúžení. Vlevo kolona, vpravo volno a mezi tím „ohleduplný řidič“, který nechtěl dopustit, aby někdo někoho „předjel“. Jenže využití plné délky prázdného pruhu žádné předjíždění není. A to, že všichni stojí jako ovečky v jednom pruhu, není žádná slušnost ani solidarita. Je to jen jejich neznalost – nebo hloupost.
Proč se to nenaučíte?
Ne, ten, kdo jede volným pruhem, není žádný silniční pirát, který vás chce předjíždět. Ten pruh je pro všechny. Můžete do něj jet taky – nebo nemusíte, je to na vás. Ale pokud ho nevyužijete, neblokujte nás ostatní. Ano, můžeme spekulovat, jestli bude rychlejší průjezd v jednom dlouhém štrůdlu v jednom pruhu, nebo plynulé zipování ze dvou plných pruhů. To záleží na okolnostech.
Co je ale neoddiskutovatelný fakt? Dva plné pruhy výrazně zlepšují plynulost provozu. Protože když svou kolonou v jednom pruhu začnete blokovat křižovatku za vámi, je dobré se zamyslet nad tím, jestli není lepší rozprostřít se do dvou pruhů a zkrátit tak délku fronty. A hlavně – přestat otravovat ostatní řidiče nesmyslnou „ohleduplností“.
Anketa
Zdroj: https://www.bezpecnecesty.cz/cz/bezpecna-jizda-v-aute/zipovani-pravidlo-zipu
