Článek
Na to, že předpovědi meteorologů někdy nevyjdou, už jsem si zvykla. Prostě ne všechno se dá odhadnout s naprostou přesností. I předpovědní modely mají jistě své limity a chybovost. A já budu radši, když někdo varuje před bouřkou nebo vedrem, které nenastane, než aby to bylo naopak. Lepší být připraven než být překvapen.
Dříve to bylo stejné
Nejvíc mě ale udivují lidé, kteří budou tvrdit, že dříve to bylo stejné a nikdo předtím nevaroval. Že byly stejné úhrny srážek, že byla stejná vedra a my jsme to brali jako normální věc. Upřímně, já si nepamatuji ani to, jaké byly dny v minulém létě, takže si opravdu netroufnu tvrdit, jak tomu bylo před nějakými třiceti lety.
Když se mě někdo zeptá, kdy byla vedra v loňském srpnu a v loňském červenci, tak prostě nevím. Možná nějaké vedro někdy bylo, někdy ne. A s každým dalším rokem do minulosti jsem si ještě méně jistá. A přesto se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že si vše dobře pamatují – že vědí nejenom teploty předchozích let, ale i ty, které byly za jejich mládí.
A co jsi měl k obědu
Pár takových jsem už potkala, kteří tvrdili, že teď se straší vedry, která dříve byla běžná. No, já nevím – samotní meteorologové ukázali statistiky, které tohle rozporují. Ale nakonec je to fuk. Jestli si ten člověk pamatuje pár teplých, horkých dní v době, kdy mu bylo dvacet, tak prosím; ale to bude jistě maximum jeho vzpomínek.
Stačí mi položit mu jedinou otázku – co jsi měl minulý týden ve středu k obědu? A je ticho. Najednou mlčí, marně hledá v paměti, co vlastně obědval, jestli vůbec něco a kde. Neví. Ale přesně si vzpomene na to, jaké si užíval léto, když byl mladík? Tak to bych chtěla vidět.
Přesně takto dopadl můj rozhovor se známým na koupališti, který mě přesvědčoval o tom, že za mlada tam chodil také a byla stejná vedra. Co na tom, že si už nedokázal vybavit, co minulý týden jedl, ani co dělal během odpoledne – zda byl na zahradě, na kole nebo doma. Zarytě dál tvrdil, že tohle si přesně a dobře pamatuje. A když jsem se zeptala, v jakém roce, tak co myslíte – no, nevěděl. Pochopitelně.
Ano, vzpomínám si
Také si vzpomínám, že jsme byli s rodiči na dovolených, že jsem trávila čas u babičky, že bylo teplo, že jsme se koupali. Ale kolik bylo stupňů, jestli to bylo 28 nebo 34? Já nevím. Ani nevím, jestli nám bylo příšerné vedro, nebo bylo tak akorát. Prostě bylo léto, my si ho užívali. Byli jsme mladí, bezstarostní.
Pokud si někdo myslí, že byla tráva zelenější, nebe modřejší a dokáže o sobě tvrdit, že si to všechno moc dobře pamatuje, nevěřím mu. Kdykoli mi toto někdo povídá, zeptám se ho na jeho oběd, na jeho večeři, zeptám se ho, co dělal před pěti lety v srpnu. A všichni na to zareagují stejně – nevědí. Ale stejně budou plácat nesmysly o tom, jak si přesně pamatují, jaké byly za socíku teploty.
Zdroj: https://x.com/CHMUCHMI/status/1940304015230742600
