Článek
Pád komunismu v Evropě byla série revolucí, která ukončila vládu komunistických režimů v zemích evropského Východního bloku. U nás proběhla Sametová revoluce – období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedlo k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii.
Dokážu pochopit a respektovat, že jsou lidé, kterým se po komunismu, přesněji řečeno po socialismu, pořád stýská. Já jsem sice opačného názoru, ale nehodlám nikomu jeho pohled vymlouvat. Pokud se měl dříve lépe než teď, rozumím jeho myšlenkovým pochodům. Já se dříve lépe opravdu neměla, proto bych na minulém režimu nenechala nit suchou.
Jídlo a jeho kvalita
Co ale rozporovat budu a musím, to jsou ódy na to, jak dříve bylo všechno kvalitnější, lepší a chutnější. Jak byly extra přísné normy, které hlídaly kvalitu. Musím zpochybnit i to, jak mnozí se slzou v oku vzpomínají na to, jak která potravina chutnala.
V první řadě je třeba říct, že výběr nebyl zdaleka takový jako dnes. U mnoha produktů byla na výběr jen jedna varianta. Když nemáte s čím srovnávat, přijde vám to jako to nejlepší. Dnes ale máme možnost srovnání. Můžeme si koupit levné uzeniny z velkovýroby, plné mouky a separátu, nebo precizní výrobek od soukromého řezníka. A co bude lepší, je celkem jasné. Ale bude to také dražší. Kvalita je, o tom není pochyb, jen je úměrná ceně. To je pochopitelné.
Jak to chutnalo dřív?
Mnozí při svých vzpomínkových seancích porovnávají ten nejlevnější současný lowcost s tím, co jedli za socialismu. Je jasné, že současné nejlevnější potraviny opravdu nejsou nic moc. Jak by ale obstály ve srovnání s těmi z minulého režimu? No, buďme objektivní – těžko to zjistíme.
Normy sice byly, ale jejich dodržování bylo často problematické. Kdo nekradl, okrádal rodinu. A plán se prostě musel nějak plnit. Hlavně je ale třeba dodat, že nikdo na světě si nemůže přesně pamatovat, jak mu nějaké jídlo chutnalo v roce 1989. To je prostě nemožné.
Co jste měli minulý týden k obědu? A jaké to bylo?
Věřím tomu, že když někde dostanete zkažené maso nebo se vám po nějakém jídle udělá tak zle, že skončíte v nemocnici, budete si to pamatovat celý život. Ale objektivně – pamatujete si, jak chutnalo jídlo, které jste měli minulý týden k obědu? Co to bylo za jídlo? Jaká byla polévka, hlavní chod? A co příloha? Dokážete popsat jednotlivé chutě? Vypíchnout klady a zápory daného jídla?
S trochou snahy si možná vzpomenete, co jste k tomu obědu měli. Pokud ano, možná si i vzpomenete, jestli vám to chutnalo, nebo ne. Ale to je tak všechno. Kdyby vám teď někdo předložil deset stejných jídel a řekl vám, které z nich bylo vaše středeční, uhádnete to jen náhodou. Stejně jako s pivem – když vám naliji do sklenice deset různých druhů, jen málokdo uhádne, které je to, co si dával při poslední návštěvě hospody.
Krátkodobá paměť na chuť je běžná věc
Chuťové vjemy se mohou uchovávat v krátkodobé paměti jen několik minut až hodin. Například po jídle si můžeme ještě chvíli jasně vybavit, jak přesně něco chutnalo. Časem se však konkrétní vzpomínky na chuť rozmazávají a stávají se méně přesnými. Po několika měsících nebo letech si člověk nemusí přesně pamatovat všechny nuance chuti, ale základní charakteristika (sladké, kyselé, kořeněné) může zůstat.
Reálná chuťová vzpomínka, která by přetrvala desítky let, by musela být skutečně extrémně intenzivní. Co to znamená? Pokud vás za socíku nějaké jídlo doslova nevystřelilo z bot, nebo jste po něm neskončili na JIP, nemůžete si reálně pamatovat, jak skutečně chutnalo.
Zdroj: https://news.harvard.edu/gazette/story/2020/02/how-scent-emotion-and-memory-are-intertwined-and-exploited/, https://neurosciencenews.com/food-time-memory-21573/, https://news.harvard.edu/gazette/story/2020/02/how-scent-emotion-and-memory-are-intertwined-and-exploited/, https://neurosciencenews.com/food-time-memory-21573/, https://www.sciencedaily.com/releases/2014/09/140922110149.htm
