Článek
Bezhotovostní placení je rychlé, bezpečné a jednoduché. Na terminálu se rozsvítí částka, já přiložím kartu, mobil nebo chytré hodinky a mám zaplaceno. Ideální pro mě jako zákazníka a stejně tak i pro podnikatele. Ten nemusí přepočítávat vrácenou částku, neriskuje ošizení, nijak se nezdržuje. Nemusí večer dlouho do noci počítat tržbu nebo jezdit s velkým objemem peněz pravidelně do banky.
Přesto se ale najdou podnikatelé, kteří karty neberou. Proč? Nechci nikomu sahat do svědomí, ale pokud někdo s braním karet přestal s termínem zrušení EET, normálně přemýšlejícího člověka napadne, že v tom budou daně. Platbu kartou prostě „mimo kasu“ nezaúčtujete. V případě hotovosti to není žádný problém. A když nějaká částka není v účetnictví, nemusí se z ní ani odvádět daň.
Jsem rukojmí
Bydlet ve velkém městě, jsem ke svobodě podnikání tolerantnější. Ve velkých městech je větší konkurence. Nejenom, že platby kartou jsou zde často standardem, protože je to způsob, jak nalákat zákazníka. Je tu také větší konkurence, takže když někde kartu neberou, můžu jít doslova o pár kroků dál, kde s bezhotovostní platbou nemají problém.
No jo, ale u nás na maloměstě, tam je to problém. Tady se stávám rukojmím místních podnikatelů. Jdu do pekárny pro pečivo, do papírnictví pro psací potřeby a hračky. Jdu do kavárny dát si kávu nebo do restaurace na oběd či večeři. Mezitím se stavím také v květinářství a potom ještě v second handu, podívat se na přivezené zboží pro děti. A tohle všechno jsou místa, kde kartou nezaplatím. A můžu snad jít jinam? Ne, nemohu.
Mohou za to i zákony
Já chápu, že za terminál se nějaká ta stovka platí. Že z každé platby se strhne nějaké to procento. Já bych ale nic nenamítala, kdyby se mi to promítlo do ceny. Kdybych měla o tento poplatek navýšený celkový účet. Taková daň za mou pohodlnost a celkovou jednoduchost. To ale obchodníci udělat nemohou. Poplatky nemohou přímo přenášet na spotřebitele. To jim zakazuje zákon, bohužel.
Je mi jasné, že obchodník trvající na hotovosti nemá žádnou motivaci k tomu, aby si terminál pořídil. V našem městečku je jediný podnikatel tohoto typu. Nikdo kvůli nemožnosti platit kartou nepojede 20 kilometrů do krajského města. Každý radši půjde do toho bankomatu, vybere a zaplatí hotově.
Jde to
Jsou tu ale i výjimky. V létě si klidně mohu koupit malou zmrzlinu a zaplatit ji kartou. Jít k zelináři a koupit si třeba jen dvě jablka. A také je zaplatit kartou. Nebo si manžel v místním železářství koupí dva šroubky, také bezhotovostně. Terminál u drobného obchodníka asi nebude úplný nepřítel, když někde to jde a jinde ne. Tak že by hrály roli opravdu ty daně?
