Článek
U nás doma se moc nediskutovalo. Byla nastavena jasná pravidla. Kdo je porušil, čekal ho trest. Někdy jsem dostala vynadáno, jindy se na mě křičelo, nebo jsem šla klečet do kouta. A pak byly i fyzické tresty – facka, pohlavek, a dokonce vařečka nebo řemen přes zadek. Žádné debaty. Když jsem něco provedla, následovala fyzická inzultace. Moc dobře si pamatuji, jaké to bylo. A příjemné to rozhodně nebylo.
Věděla jsem, co nemám dělat
V době mého mládí byly fyzické tresty běžné. Kdo něco provedl, dostal nařezáno. A fungovalo to? Jasně, že ano. Pamatuji si spoustu věcí z dětství a dobře vím, že jsem se raději vyhnula určitým činnostem, protože jsem věděla, co by mohlo následovat.
S odstupem času stále říkám, že fyzické tresty fungovaly. Ale jinak, než by bylo ideální. Jako dítě jsem věděla, že něco nesmím udělat, protože by následoval trest. Nikdo mi ale neřekl, proč to nesmím dělat, co je na tom špatného, jaká jsou rizika, nebo komu to může vadit. Byla to jednoduchá rovnice: udělám to a dostanu výprask.
Věděla jsem, co nedělat, ale nevěděla jsem proč. Nedělala jsem to proto, že bych chápala, že to není správné. Nedělala jsem to jen proto, že jsem se bála výprasku. To byl jediný důvod, proč tahle metoda fungovala. A proto fyzické tresty fungují i dnes.
Chceme informace?
Ve společnosti jsou stále zastánci fyzických trestů. A není divu – je to nejjednodušší způsob. Dítě začne mít strach, naučí se, že za určitou činnost přijde křik a mlácení, a pochopí, že tu věc nemá dělat. Ale není to trochu málo? Dítě neví, proč to nemá dělat. Nedělá to kvůli pochopení, ale jen ze strachu.
Představte si, že něco uděláte a někdo vám dá facku. Řekne vám jen, že to, co jste udělali, je špatně, ale nevysvětlí, proč. Jen facka. A vy byste do konce života přemýšleli, co na tom vlastně bylo špatně. Jediné, co byste věděli, je, že to nemáte dělat. Ale nevěděli byste proč. Hrozný pocit, ne? Člověk přirozeně chce informace, a to nejen jako dospělý, ale i jako dítě.
Mlátit, nebo ne?
Jsou fyzické tresty správné? Ulehčovat si jimi výchovu rozhodně správné není. I dítě má právo vědět, co udělalo špatně, proč to nemá dělat a proč by to nemělo opakovat. Když to dítě pochopí, splnili jste svůj rodičovský úkol. Pokud však dítě přesto danou činnost opakuje, je na vás, kde nastavíte hranici mezi vysvětlováním a případným fyzickým trestem. Ale pamatujte, že i dítě má právo vědět, proč je něco špatně a jaká jsou rizika.
