Článek
Nebudu zapírat, také vozíme syna do školy autem. Ale jenom ve dnech, kdy je horší počasí, to není cestování MHD úplně ideální. Nikdy však nejedeme autem až ke škole, aby ji měl přímo pod nosem. Zastavíme bezpečně ve vedlejší ulici na centrálním velkém, každé ráno volném parkovišti, zaparkujeme a jdeme se podívat na ten mumraj. A musíme dávat setsakra velký pozor, abychom vše zvládli bez úhony.
Policie by nestačila vybírat
Každodenní kolorit je spojený s výčtem dopravních přestupků, za které by policie nestíhala vybírat peníze. Začíná to obligátním zastavením vozu tam, kde to zakazuje značka. Ano, myslím značku zákaz zastavení. Z nějakého důvodu si mnoho rodičů myslí, že zapnuté „varováky“ tuto značku negují a získává se automatická výjimka. Ale tak to není.
O kousek dál sice zastavení žádná značka nezakazuje, ale přece jenom zde platí nějaká pravidla silničního provozu. Třeba ta, že když už auto zastavím, je třeba aby byl na silnici ponechán dostatečný průjezd. Ale kdeže, někdo zastaví tak daleko od obrubníku, že zablokuje celou silnici. Experti jsou potom tací rodičové, kteří z druhého směru zastaví na stejné úrovni jiného auta a silnici ucpou dokonale. Kdo nemá tank, který by obě auta slisoval, neprojede.
Z důvodu bezpečnosti dětí máme před školou omezenou rychlost. Někteří rodiče jsou možná negramotní a neznají význam čísel na značce, jinak si neumím vysvětlit, že na té třicítce jedou prokazatelně rychleji. A je jim úplně jedno, že tam běhají děti a jiní rodičové vedou své děti do školního ústavu. Já jedu, vy skákejte, to je ranní motto.
A ať mě je slyšet, to je motto dalších. Někteří mají potřebu túrovat své motory, asi aby každý viděl, že jejich desetiletá vražda s upraveným výfukem je něco, co jen tak nepotkají. Další zase zkouší, zda jejich klakson troubí, protože se najednou strašně diví, jak je možné že několik desítek aut ve stejný okamžik ucpalo silnici před školou.
A do tohoto všeho se připlétají „deváťáci“. Pubertální mládež, která je očima přišpendlena na svých telefonech, v uších mají zastrčená sluchátka a… jdou. Bez ohledu na to, co se kolem nich děje a jaké nebezpečí. Oni jsou pány tady toho mumraje.
Zakažme vjezd, hlídejme dodržování
Řešení? Jediné, zakázat vjezd aut před školy. A důsledně dbát na jeho dodržování. Pokud se něco nezměnilo, rodiče i děti mají nohy a těch pár stovek metrů by jistě zvládli dojít tak jako my. A pokud se vymlouvají na to, že nestíhají? I na to je dobrá pomoc, říká se jí budík a ten můj funguje tak, že si na něm nařídím přesný čas zvonění. Takový, aby mě vše časově vyšlo bez stresu a nervů.
