Hurvínek 100. Výstava o malém rošťákovi, kterou stojí za to vidět

Po historickém datu 2. května 1926, kdy se poprvé objevil na plzeňské divadelní scéně, už nikdy magický svět loutkářského umění prakticky neopouštěl. Při příležitosti stého výročí narození Spejblátka nebo Spejblíka, jak se Hurvínkovi někdy v počátcích také říkávalo, a v připomínce již před tím ve stejném divadle vystupujícího otce Spejbla, vznikla nadmíru zajímavá výstava.

Připravilo ji Západočeské muzeum v Plzni k potěšení dospělých pamětníků, aby tak třeba zavzpomínali na svoje dětství, kdy jim partička kolem zvídavé a upovídané loutkové legendy přinášela chvilky legrační pohody. Ale především pro potěšení těch nejmenších, kteří se díky hravému prostředí s interaktivními prvky seznamují s Hurvínkem možná poprvé v životě, a to hned moderním způsobem, jak je k tomu nabádá současná doba.

Výstava začala už v červnu tohoto roku, tedy krátce po narození stoletého hrdiny, jehož tak láskyplně proslavil duchovní otec plzeňských, českých i světových loutkářů Josef Skupa. Pokud se vám doposud nepodařilo příslušné sály Západočeského muzea v Kopeckého sadech ještě navštívit, tak to nevadí, máte ještě čas do 4. dubna 2027. Dozvíte se tam mnohé o malém hrdinovi s charakteristickým účesem, koulejícíma velkýma očima i hlasem, který si nemůžete splést s žádným jiným.

A také o řezbáři Gustavu Noskovi, jenž podle ideového záměru a kreslených skic Josefa Skupy dovedl loutku do fyzické trojrozměrné a samozřejmě dřevěné divadelní podoby. Tímto získalo již hojně navštěvované divadélko Feriálních osad další znamenitou postavičku. Synátora ke Spejblovi, jenž začal bavit malé i velké diváky o dobrých šest let před Hurvínkem. Plzeňský řezbář vytvořil za svůj život ještě šest set jiných loutek, ale ten malý nezbeda se mu snad povedl nejvíce ze všech.

Podtitul výstavy Z Plzně do Plzně není náhodný, tak se totiž jmenovala jedna z četných divadelních her ve Feriálních osadách. Pokud někomu ten název připomíná německé slovo pro prázdniny, tak není daleko od pravdy. Divadélko skutečně vzniklo jako jakási charitativní organizace z toho důvodu, aby vydělávalo na prázdninové pobyty chudých a nemocných dětí ve zdravějším venkovském prostředí. Tato prospěšná činnost se rozvíjela ještě dávno před Skupou a jeho Spejblem s Hurvínkem. Strakonický rodák Skupa, ovšem celou svou náturou čistokrevný Plzeňák, si časem založil vlastní soukromé divadlo. Dokázal své hrdiny dostat do rozhlasového vysílání, na gramofonové desky a v posledních létech i do televizního vysílání.

Taťulda se svým synátorem natolik ovládají divadelní scénu, že se diváci ani moc nezamýšlí nad otázkou, kdo je a kam zmizela jejich žena a maminka. Ta se v žádné hře nikdy nevyskytla a ani se o ní nikde nemluví. Údajně mělo jít o dramaturgický záměr samotného Skupy s tím, že dialogy jsou postaveny jen na dvou hlavních hrdinech a nikdo jiný už by tomu legračnímu povídání neměl asistovat. A komu takové vysvětlení třeba nestačilo, domýšlel si jiné. Matkou prý byla žena lehčích mravů, která dvojici záhy po porodu opustila. Nebo že šlo o někdejší pomíjivou známost pana Spejbla a ta zmizela neznámo kam.

Kromě mimořádných aktivit na poli celosvětové loutkářské federace i pedagogického vzdělávání je Josefu Skupovi připisován ještě jeden skvělý počin. Na prkna divadélka Feriálních osad přivedl svého někdejšího žáka na gymnáziu na Mikulášském náměstí a pozdějšího znamenitého výtvarníka, který snad oblíbeného učitele svými schopnostmi a nezdolnou pracovitostí ještě předčil – Jiřího Trnku.

Právě probíhající výstava je sestavena ze dvou základních částí. Klasické muzejní se statickými exponáty a herní, kde se mohou děti vydovádět v jim dobře známém světě interaktivních radovánek. A když už hovoříme o světě, tak ještě jedna malá poznámka. Název výstavy Z Plzně do Plzně má i svůj čistě symbolický význam. Z tohoto města rozumbrada Hurvínek vzešel, odtud zahájil své veleúspěšné putování po loutkových scénách po celé zeměkouli a sem se nakonec také vrací. Třeba v podobě i této pozoruhodné výstavy.

Zdroje:
PLACHÁ, Veronika. Hurvínek v Plzni (1926-1954). Plzeň. 2026. Odborná publikace vydaná k jubilejní výstavě.

Západočeské muzeum v Plzni. Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně. Oficiální informace o výstavě, autorech a exponátech. Web muzea.