Článek
Když babička zemřela, nikdo netušil, že největším problémem nebude její odchod.
Ale dům, který po ní zůstal.
Ještě na pohřbu stáli všichni vedle sebe.
O půl roku později spolu nemluvili.
Jeden potřeboval peníze.
Druhý chtěl dům pronajímat.
Třetí byl přesvědčený, že rodinný dům se prodávat nebude, protože „dědeček by si to nepřál“.
Výsledek?
Dům několik let chátral.
Účty za energie chodily dál.
Daně se musely platit.
A hodnota nemovitosti postupně klesala.
Takových případů řeším jako realitní makléř překvapivě hodně.
Nejde přitom jen o nemovitost.
Jde o emoce, staré křivdy a peníze.
Mýtus, který stojí rodiny roky života
Většina lidí si myslí, že pokud se všichni spoluvlastníci neshodnou, nedá se dělat vůbec nic.
To není pravda.
Nikdo nemůže být nucen zůstávat ve spoluvlastnictví proti své vůli. České právo nabízí několik možností, jak patovou situaci řešit.
První cesta: Prodej vlastního podílu
Mnoho lidí žije v domnění, že bez souhlasu sourozenců svůj podíl prodat nemohou.
Mohou.
Ve většině případů lze spoluvlastnický podíl převést i bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Výjimkou jsou některé zákonné situace, například dočasné předkupní právo po nabytí podílu děděním.
Rozumným krokem je nejprve nabídnout podíl ostatním spoluvlastníkům.
Pokud nemají zájem, lze jej nabídnout třetí osobě.
A právě v tu chvíli se často začne něco dít.
Představa, že se novým spoluvlastníkem stane cizí člověk, bývá silnou motivací k tomu, aby se rodina konečně začala bavit o skutečném řešení.
Druhá cesta: Zrušení spoluvlastnictví soudem
Když dohoda není možná, může o věci rozhodnout soud.
Ten zpravidla zvažuje tři možnosti:
- rozdělení nemovitosti, pokud je to technicky možné,
- přikázání nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků s povinností vyplatit ostatní,
- prodej nemovitosti a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů.
Poslední varianta bývá pro všechny nejméně výhodná.
Právě proto často přiměje spoluvlastníky vrátit se k jednacímu stolu ještě před soudním rozhodnutím.
Třetí cesta: Přestaňte se hádat a začněte jednat
Telefonáty plné emocí většinou nikam nevedou.
Stejně jako rodinné debaty u nedělního oběda.
Mnohem účinnější bývá jednoduchý postup.
Nechte si zpracovat objektivní odhad tržní hodnoty nemovitosti.
Poté ostatním spoluvlastníkům zašlete písemný návrh se třemi možnostmi:
vyplaťte můj podíl,
prodejme nemovitost společně,
nebo pokud se do určitého termínu nedohodneme, budu situaci řešit soudní cestou.
Nejde o výhrůžku.
Jde o jasný signál, že patová situace nemůže trvat donekonečna.
Největší škodu často nezpůsobí soud
Největší škodu způsobí čekání.
Každý rok bez rozhodnutí znamená další náklady, další spory a často i nižší hodnotu nemovitosti.
Ještě horší ale bývá něco jiného.
Čím déle spor trvá, tím menší je šance, že se rodinné vztahy někdy vrátí do původního stavu.
Dům lze prodat.
Peníze rozdělit.
Některé vztahy už ale opravit nejdou.
Z praxe vím, že většina sporů o zděděné nemovitosti nezačíná kvůli domu, ale kvůli tomu, že si každý představuje jinou hodnotu svého podílu. Dokud chybí objektivní odhad tržní ceny, bývá dohoda spíš otázkou emocí než faktů.
Proto pokud řešíte podobnou situaci, začněte tím, že si zjistíte reálnou tržní hodnotu nemovitosti. Teprve potom má smysl rozhodovat o dalším postupu.
Marcel Dlouhý
Realitní makléř | Seriál: Na rovinu o nemovitostech
