Článek
Kdo by se netěšil na dovolenou, chvíle odpočinku a času na rodinu? Na několik dní můžeme z hlavy vypudit pracovní povinnosti, oddávat se partnerovi, přepychově si užívat času, ve kterém nic nemusíme, jenom můžeme. Do tepla můžete dnes už odjet v zimě, stejně tak, jako v létě. Vidíme se plavat ve slaném moři a po koupeli čekáme na partnerovu náruč, nechybějí vášnivé polibky a samba. Touha po zážitcích je s přibližující se dovolenou stále zřetelnější a najednou je tu vysněný den, kdy se zařazujeme do fronty na letišti a v ruce svíráme „vstupenky do ráje“. V tu chvíli z nás opadnou prvopočáteční emoce, a ještě ve frontě u odbavení zavazadel se stihneme pohádat, protože zjistíme, že partner nechal krém na opalování doma. V letadle přemýšlíme, jestli nám nestihnou za vysněný týden dovolené uvadnout květiny, jestli nás nikdo nevykrade, jestli zrovna v tu dobu nepřijde složenka na několik tisíc, jestli jsme zrovna nepropásli šanci vsadit si a vyhrát. Ucucáváme nechutné šampaňské a stále přemýšlíme o tom, jestli jsme o něco nepřišli.
Po příjezdu na hotel (který byl v našich snech samozřejmě romantický) se zalekneme tvrdé, a navíc ještě krátké postele, výhledu z okna na odpadky a vzduchu, který by se dal krájet. Pohádáme se podruhé, protože my na této odporné dovolené žádný podíl nemáme, my jsme chtěli úplně něco jiného. Jestliže chceme prožívat po těchto hádkách vášnivé chvíle, jsme na omylu. Slané moře bude vždycky slané, cukřenku z něj dělat nemůžeme. Na každé dovolené nemusí být všechno podle našich představ, ale proč si kazit náladu, a ještě ji přenášet na partnera? Proč nezvolnit, nezastavit se na chvíli a nezkusit se pomilovat na té tvrdé pryčně, které jsme se při prvním pohledu tak lekli? Samba se už hraje na pobřežní pláži a nám nezbývá nic jiného než si vybrat ze dvou možností. Buď budeme celou dovolenou supět a dohadovat se, nebo uvolníme z hlavy všechen stres a půjdeme tančit…až do noci nebo raději rána bílého.
