Článek
Zimní počasí, tma a plískanice, to všechno je doba, kdy nás mohou potrápit deprese a špatnou náladu přenášíme i do vztahů. V těchto případech by každý z nás měl mít recept na to, jak „vypustit“. Někdo může psát verše plné lásky, zrady a utrpení. Pomohou dostat se z nejhoršího a u společné večeře vyloudit i úsměv. Nevím sice, jestli je to díky hloupé lyrice nebo lepší náladě, ale úsměv se ukáže. Lidé literárně méně zdatní mohou podobným způsobem začít kreslit černé holubice, šedivé slunce a uvadlé květiny. Pomáhá to stejně a navíc brzy zjistíte, kdy vaše deprese ustoupila. Bude to v době, kdy namalované výtvory dostanou svou konkrétní barvu, květiny rozkvetou a v případě povídek či jiných literárních výplodů vám po jejich přečtení zůstane úsměv na rtech ještě dlouhou dobu. Podobným „vypouštěním“ ušetří ženy i finanční prostředky, protože jinak byste se vrhly do prvního krámu a nakupovaly byste hlava nehlava. Navíc svůj problém nemusíte nikomu stokrát vysvětlovat, protože ostatní vaše problémy nikoho nezajímají, mají totiž jiné problémy, které musejí také řešit. Výjimkou jsou pouze psychologové a psychiatři, kteří vás poslouchat v rámci pracovní doby musejí, ale po pracovní době mají i oni svoje problémy, které se mohou velmi podobat těm vašim.
Pokud se vám podaří naučit se „vypouštět“, nebudete muset křičet na děti, manžela nebo manželku, ani na psa. Navíc vám budou všichni závidět vaši skvělou náladu, což je například v zimním čase někdy až podezřelé. Pokud by ale došlo k nějaké žárlivé scéně, nezoufejte. Stačí si přece nakreslit několik uvadlých kytek a je po čem? No přece po depresi, na kterou už máte svůj vlastní a nezaměnitelný recept.
