Článek
Ač moderní věda stále postupuje, mnoho lidí se navrací zpátky k přírodě a k alternativním způsobům léčby. Někdy je důvodem zklamání z oficiálního lékařství, jindy jde spíše o to, že člověk potřebuje i v uzdravování cítit z někoho kus duše a o to, že se bude někdo zajímat o člověka jako takového, tedy ne jen o nemocná játra, slinivku nebo žlučník.
K alternativním způsobům léčby se ale vracíme také proto, že moudrost našich předků nebyla bezvýznamná. Po staletí se vyvíjely jak terapie, tak bylinné směsy a metody, jak docílit uzdravení. Tyto metody na rozdíl od chemických léků většinou nepřinášejí žádné alergické reakce a jsou velmi účinné i v našem XXI. století. Léky navíc nemají stejný účinek u všech nemocných, protože každý máme jiné genetické dispozice. Komplementární metody dokáží i ve vážných případech zpomalit průběh onemocnění a slovo alternativa navíc znamená možnost volby mezi dvěma a více možnostmi. V těchto metodách volbu máme a můžeme se rozhodnout. Navíc si mnohdy ani neuvědomujeme, že i lázeňská péče je vlastně léčba alternativními metodami, i když se snažíme věřit jen a jen moderní medicíně. Svoje opodstatnění ale mají dnes i metody, které pomáhají pacientům na psychické nebo „energetické“ úrovni. Sem patří například meditace či reiki.
Musíme si uvědomit, že alternativní medicína používá jiné diagnostické a léčebné metody než medicína klasická. Nepředstavujme si ale hned zázrak, dokonalé vyléčení. Pokud se někdo vyléčit chce, musí na sobě hodně pracovat – a to jak změnou jídelníčku (což dělá mnohým lidem problém), tak změnou myšlení a návyků. Nikdo prostě nemůže chtít zredukovat svoji hmotnost, aniž by začal přemýšlet nad tím, co jí, více se hýbal a nikdo se nemůže vyléčit z těžké bronchitidy, pokud nepřestane kouřit. Zázraky se prostě nedějí. Naše zdraví je hlavně na nás samotných, máme ho v našich rukách a je jen na nás, jak s ním naložíme a zda si vůbec uvědomujeme to, že za něj máme zodpovědnost.
