Článek
Pan Úžasný má pro každou ženu jinou podobu. Pro jednu je to muž v dobře padnoucím obleku a s kravatou, pro druhou je to muž v montérkách a s vrtačkou v ruce. Jak mi nedávno řekla jedna moje známá, je pro ni nejvíc sexy, když partner pracuje (samozřejmě na jejím bytě nebo zahradě) a řine se z něj pot. Pan Úžasný by podle většiny žen měl vlastnit dostatečné množství finančních prostředků, aby nám mohl občas koupit dárek, pozvat nás na večeři nebo úžasnou dovolenou. Měl by být dostatečně tolerantní, měl by nám naslouchat, telepaticky zjistit každé naše přání, které se nám rodí v hlavě, být ohleduplný, spolehlivý a měl by si zachovat svoji mužnost, abychom si ho mohli vážit. Pan Úžasný by nás měl umět rozesmát, neměla by s ním být nuda, měl by mít nápady, které by nám vyrazily dech a nechat nám osobní prostor k naší seberealizaci. Nikdy by nás neměl omezovat v našich aktivitách, naopak by se měl významně podílet na všem, co by nám prospívalo (to znamená i finančně, protože například modelace prsou se může vyšplhat až nad sto tisíc korun). Umět by měl fantasticky milovat, ale jenom tehdy, když chceme my samotné. Samozřejmě že by měl také dobře vypadat, protože by z něj měly být paf všechny naše kamarádky, a musel by mít návyky, které by byly hodné lorda. To znamená, že by neměl usrkávat polévku, měl by nám dávat vždycky přednost (a také za pravdu), měl by nám otevírat dveře (i u auta) a mezi svými přáteli by o nás měl mluvit tak, že by všichni bledli závistí.
Pokud bychom s ním chtěly děti, měl by jim zajistit skvělou budoucnost, jakožto nám honosnou vilu, bazén a hodinky s vodotryskem. Jelikož téměř žádný pan Úžasný neexistuje, budeme se i nadále scházet, rozcházet nebo raději zůstaneme samotné, protože bychom ho mohli někdy potkat. Alespoň ve svých snech, které nám dávají naději, že jednou by mohlo trochu štěstí zapršet i nám. Můžete si být ale jisté, že deštník nepotřebujete. Z tohoto mraku totiž nikdy pršet nebude, i kdyby se obloha zatáhla tak, že na ni neuvidíte ani hvězdy. Je ale ještě jedna cesta – udělat na našem „cedníku“ větší otvory, aby jím prošel i normální (a možná ten nejskvělejší) muž.
