Článek
Sky bar
Na očích Ray- Bany.
Málokdy, při zemi.
V oblacích, jednou nohou.
Nechat nerozhodné, v rozpacích.
„Vzhůru za svobodou!“
Usadit se, ve sky baru.
„Jakou má, nápoj lásky, barvu?“
Noha přes nohu…
Sledovat bezmračnou oblohu.
Na barové židli, andělé tam bydlí.
Nechat se ohromit, výkruty.
Popíjet vermuty.
Podle nadhledu, je poznáš.
Šviháci v uniformách.
Zřejmé, i za tmavými skly.
Ve vzduchu, se nepočítají, dny.
Ani hodiny, tam strávené.
Tajemství zůstane zamčené.
Jen se o tom šušká, ve sky baru.
Letuška nepřizná barvu.
Uvolněná atmosféra, v pilotní kabině.
„Do sky baru míříme!“
Spláchnout starosti.
Od zemské tíže, se oprostit.
Světla na ranveji.
V klidu dopít, nedopřejí.
„Zapněte si bezpečnostní pásy.“
Letuška hlásí…
„Do svislé polohy sedadlo.“
Zpátky na zemi…
„Co mě to napadlo?“
Z bezedného poháru pijeme…
Dokud nám chutná, dokud žijeme.
S účtem si neděláme hlavu.
Vše vyrovnáme, ve sky baru.
S barmanem se dobře známe.
„Sklenku dolij, kamaráde.“
