Článek
Radim s Luckou spolu žili téměř patnáct let, z toho dvanáct jako manželé. Asi ani oni by neřekli, že to byla láska na první pohled, ale na ten druhý určitě. Chodili spolu už na střední a trvalo jim, než si k sobě našli cestu. Kdo je zná ví, že by jeden bez druhého byli ztraceni. Z mého pohledu dlouholetého kamaráda jim nic nechybělo, a proto mě jejich takzvaný úlet opravdu zaskočil.
Veškerý čas trávili spolu a pokud jeden z nich někam šel, automaticky táhl toho druhého s sebou. Jen výjimečně trávil čas každý sám, a tak jsem si musel zvyknout, že jsem si s Radimem většinou posezení u piva bez jeho ženy moc často neužil. Po letech ale přišel čas, kdy konečně dostali rozum a oba si od sebe taky trochu odpočinuli. Jak jsem později zjistil, bohužel to byl odpočinek se vším všudy.
Jednou se mi Radim svěřil, že si našel milenku, protože to doma prý už není co to bývalo. Byl jsem úplně v šoku, a on mi ještě řekl, že to jejich manželský vztah vlastně urovnalo. Přesně tak, jak se říká. Nechápal jsem to, ale jsem kamarád, takže to samozřejmě zůstalo jen mezi námi, i přesto, i když jsem s tím nesouhlasil. Dokonce mě občas používal jako alibi a mně nezbylo nic jiného než mu v tom v podstatě pomáhat.
Na svou nevěru měl dostatek času, protože Lucka chodila poměrně často posedět s kolegyněmi z nové práce. Přemlouval jsem Radima, ať to ukončí, aby si nezničil manželství, a bylo mi Lucky líto. On mě ale ujišťoval, že se nic nestane a že je vše v maximálním utajení. To jeho „maximální“ utajení fungovalo jen do jisté doby. Jednoho pátečního večera mi volal, že se se mnou potřebuje sejít a poradit, co má dělat.
Na schůzku jsem jel pekelně nervózní, čekal jsem to nejhorší, že to konečně prasklo. Seděl jsem u baru, když Radim se zpožděním přispěchal a začal vyprávět. Se svou milenkou si jezdili pravidelně do malého hotýlku asi třicet kilometrů za město, aby se to neprofláklo. Včera tam jeli jako obvykle a protože šla Lucka opět s kolegyněmi na skleničku, neměl být problém. Povečeřeli v nedaleké restauraci a pak zamířili rovnou na hotel. Vášnivé líbání začalo už na chodbě před dveřmi do pokoje.
Vstup na čipovou kartu však odmítal spolupracovat, a tak se líbající pár opíral o dveře, zatímco Radim stále dokola přikládal kartu ke čtečce, bez úspěchu. Tak dlouho lomcoval klikou, až se dveře otevřely a oni spadli dovnitř na podlahu. Dveře ovšem otevřel cizí muž, který tam stál jen v trenýrkách a nechápavě se na ně díval. Postavili se a Radim jako by zkameněl. Za mužem stála Lucka, jen ve spodním prádle, lehce zakrytá županem. Zůstal na ní zírat s otevřenou pusou a stejně tak se dívala i ona na něj.
Toho večera už nic nebylo. Poté, co se Radim i Lucka každý sám po vlastní ose přesunuli domů, seděli v obýváku a dívali se do země. Neměli si co vyčítat, oba udělali stejnou chybu. Mohli si klást pouze jednu otázku: co se mezi nimi změnilo, že je to dohnalo až k takovým věcem. Řešení není jednoduché nebo snad ano? Zapomenout a začít znovu? Nebo si už navzájem nedokážou důvěřovat? Radimovi jsem poradil, ať to zkusí znovu nebo spíš ať pokračují v tom co měli před tím, než se uchýlili k nevěře. Jak s tím naloží, nevím. Je to příliš čerstvé. Můžu jim jen držet palce, aby se rozhodli správně.
