Článek
Nevím, jestli jste seriál viděli, ale já jsem skončil u prvního dílu. Jak ho můžu tedy hodnotit? Pustě si ho a budete mít možná také jasno, nebo řeknete, že se pletu?
Jedná se vlastně o několik desítek miliardářů, kteří investovali do spolčeného projektu jakéhosi protiatomového bunkru pro případ globálního jaderného konfliktu ohrožujícím život na povrchu země. To by se mohlo zdát jako celkem dobrý nápad a možná, že i něco takového vzhledem k vývoji dnešních událostí někde na světě probíhá. Bohužel jelikož nejsem miliardář ani milionář je jisté, že já u tohoto projektu budu chybět. Budu se muset holt spokojit se sklepem u sousedů, jelikož u přízemního bungalovu ani ten vlastní sklep nemám.
První, co mě fascinuje, je proč někoho vzhledem k současné situaci a napětí ve světě napadne natočit seriál o apokalypse jadernými zbraněmi. Ve spojitosti s válkou na Ukrajině, kdy Rusko pravidelně vyhrožuje použitím jaderných zbraní, je lidstvo v neustálém strachu a takovýto seriál jistě nikomu na klidu nepřidá. Bohužel tím jsou americké filmové společnosti známé, že rádi filmují aktuální tématiku, ať je sebehorší. Jsem přesvědčený, že kdyby nás měl do pár let zasáhnout nevyhnutelně zničující meteorit, oni by natočili deset filmů a seriál o tom, jakým způsobem budeme všichni umírat.
Hovoří se o konci světa? Natočíme katastrofický film o konci světa. Ať už se jedná o zemětřesení, tsunami, oteplování planety, nebo tornádo a uragány v tom mají filmaři jasno. Nebo snad vsázejí na divokou kartu, kdy diváci mají zájem právě o nesmysly natočené na základě aktuálních nebo hrozících událostí? Já tedy osobně sledovat hrůzostrašný potencionálně možný scénář nechci. Kolikrát si říkám, že by bylo lepší na televizi nekoukat vůbec a nečíst ani zprávy a možná bych byl šťastnější.
Druhé, co mě na seriálu fascinuje, je něco podobného, co jsem si už říkal při sledování seriálu Hry na oliheň. Postavit někde na ostrově či pevnině obří komplex s miliardovým rozpočtem, supermoderním vybavením a v naprostém utajení. Již ve zmiňovaném prvním dílu nastane situace, kdy jsou vyvolení miliardáři svoláváni a sváženi do bunkru. Při převozu jsou jim zavázány oči, aby nikdo nevěděl, kde se vlastně bunkr nachází a zůstal tak maximálně utajen.
Tisíce tun oceli a betonu, megalomanská projektová dokumentace, stavební povolení, stovky a možná tisíce dělníků, jeřáby, bagry a nekonečné fronty kamionů přivážejících stavební materiál, ačkoliv k bunkru vede jen úzká polní cesta. Dokázat udržet takové utajení, že je potřeba těm nejpovolanějším, tedy investorům, majitelům a obyvatelům v jedné osobě, zavázat oči, aby nevěděli, kde se bunkr nachází, klobouk dolů.
Jak se, ale nakonec ukazuje, na naše hlavní hrdiny (chudáky miliardáře) se chystá tak trochu podvrh. Jakmile je bunkr uzavřen a všichni v bezpečí, za které si zaplatili, na povrchu země dojde ke zmiňované apokalypse. Třesoucí se a sypající se stěny bunkru jen potvrzují jaderné výbuchy na obrazovkách vysílaných zpráv na všech světoznámých televizních stanicích. Nastává systém nouzového přežití v nouzovém přežití.
Nastává tedy třetí věc, která mě fascinuje. Obří písty, které celý několikatisícitunový komplex zahrabaný dvěstě metrů pod zemí rozpohybuje, aby se navodil obyvatelům pocit, že se hýbe vlivem jaderných výbuchu a posunem tektonických desek. Mají to promyšlené, a dokonce i dovnitř vystřelují prach a úlomky betonu. Vše hned v prvním díle vysvětluje jakási ředitelka, která vše řídí.
Nevím, jestli se chci dozvědět proč vlastně všechno to divadlo. Nějak nemám chuť sledovat seriál dál. Postupně mi začínají vadit nesmysly, kterým může „uvěřit“ snad jen negramotný člověk, a to stojí natáčení miliony dolarů. Vždyť nejlepším pořadem je ten, který v nás může navodit pocit, že to může být reálné a uvěřitelné. Nebylo by vhodné označit seriál jako sci-fi?
