Občané, turisté a přespolní: Prosíme, jezděte Hustopečemi rychle!

Představte si, že všichni řidiči začnou jezdit podle předpisů. Nikdo nepřekročí rychlost, radary přestanou zaznamenávat přestupky a do městské pokladny přestanou přitékat miliony korun.

Co potom? Kde město vezme peníze na opravy komunikací, chodníků nebo parkovišť?

A právě proto se nabízí trochu neobvyklá prosba.

Milí občané, turisté a přespolní: prosíme, nezpomalujte!

Samozřejmě s nadsázkou. Jenže za tímto paradoxem se skrývá docela vážný příběh. Příběh o bezpečnosti silničního provozu, rozhodnutích hustopečské radnice a penězích, které se postupem let staly významnou součástí městského hospodaření.

Jsou radary především nástrojem bezpečnosti, nebo také strojem na peníze?

V létě roku 2015 oznámily Hustopeče zavedení radarového měření rychlosti na třech místech – v ulicích Brněnská, Bratislavská a Nádražní. Jeden radar se mezi stanovišti přemisťoval.

V oficiální zprávě ze 4. srpna 2015 radnice zdůrazňovala především bezpečnost. Starostka Hana Potměšilová upozorňovala na řidiče projíždějící městem rychlostí kolem 100 km/h a současně odmítala, že by hlavním cílem radarů bylo získávání peněz do městského rozpočtu.

Ne všichni zastupitelé však toto vysvětlení přijímali.

Na jednání zastupitelstva 10. září 2015 se proti umístění radarů postavil Jiří Kadrnka z ODS. V Hustopečských listech č. 10/2015 na straně 2 najdeme jeho výrok:

„Radary na těch místech, na kterých jsou, jsou pouze strojem na peníze.“

Kadrnka zpochybňoval především výběr stanovišť. Podle něj by měření dávalo větší bezpečnostní smysl například v okolí Základní školy Komenského.

Právě u Komenského ulice město už dříve používalo informační měřič rychlosti. Když dosloužil, koncem roku 2015 jej nahradilo novým za přibližně 60 tisíc korun.

Při překročení rychlosti 40 km/h na řidiče červeně blikal nápis „POZOR DĚTI“. Zařízení navíc zaznamenávalo počty projíždějících vozidel, jejich rychlosti a intenzitu dopravy.

Ve zprávě města ze 6. ledna 2016 Robert Novák z krizového řízení připomínal, že informační měřiče navazovaly na dřívější bezpečnostní audit a jejich účelem bylo přimět řidiče zpomalit.

Hustopeče tak vedle automatického pokutového měření používaly také zařízení zaměřené čistě na prevenci.

V úřední odpovědi z 25. října 2017 na žádost o bezpečnostní studie starostka Hana Potměšilová uvedla, že zavedení radarů předcházela odborná diskuse a studium materiálů Ministerstva dopravy, BESIP a dalších institucí.

V části roku 2015 radar zaznamenával v průměru 125 překročení rychlosti za den měření. V roce 2016 už jen 79 a v části roku 2017 dokonce 58.

Pokles byl výrazný a mohl naznačovat preventivní účinek radarů.

Jenže město v téže odpovědi uvedlo, že dosud nebylo rozhodnuto o zadání zvláštní studie nebo analýzy související s měřením rychlosti.

V další úřední odpovědi z února 2018 město uvedlo, že nemá k dispozici celkové počty vozidel projíždějících kolem původního radaru.

Bez těchto údajů nelze určit, jak se měnil podíl rychle jedoucích vozidel na celkovém provozu.

Při kontrole veřejně dostupných údajů o dopravních nehodách se nám nepodařilo získat spolehlivě srovnatelný soubor pro samotné měřené úseky. Z těchto údajů proto nelze určit konkrétní změnu nehodovosti způsobenou radary.

Pokles zaznamenaných překročení rychlosti je doložený. Rozsah skutečného bezpečnostního přínosu radarů však z dostupných údajů prokázat nedokážeme.

To neznamená, že radary bezpečnosti nepomohly. Znamená to pouze, že samotný počet přestupků není dostatečným důkazem jejich celkového účinku.

Podle úřední odpovědi z 28. února 2018 vykázaly Hustopeče už v roce 2016 sankční úhrady na základě výzev a rozhodnutí o správních deliktech ve výši 15,5 milionu korun. V roce 2017 činily přibližně 12,2 milionu korun.

Tyto částky zahrnovaly širší okruh sankčních plateb a nelze je celé připsat původnímu hustopečskému radaru. Město navíc uvedlo, že samotné příjmy z výzev nedokázalo účetně oddělit.

Radary tak vedle deklarovaného bezpečnostního účelu postupně získaly také významnou roli ve veřejně prezentovaném financování městských investic.

Jakou roli při vzniku celého systému hrály konkrétní osoby? V dobových dokumentech se opakovaně objevuje zejména Robert Novák, kterého jsme už potkali u informačního měřiče na Komenského ulici.

Při zavádění radarů v roce 2015 veřejně vystupovali především starostka Hana Potměšilová a radní pro dopravu Richard Homola. V dobových dokumentech se však opakovaně objevuje ještě jedno zajímavé jméno.

Robert Novák.

Už v únoru 2009 vystupoval v reportáži serveru iDNES.cz jako pracovník pověřený vedením hustopečské městské policie. Tehdy kritizoval povinné označování mobilního měření velkými výstražnými tabulemi. Obával se, že řidiči u značek zpomalí a za nimi opět zrychlí. Preventivní účinek dosavadního měření spojoval také s tím, že řidiči nevěděli, kde právě strážníci měří.

O šest let později už Novák z krizového řízení města popisoval přípravu nového automatického radarového systému.

Výběru tří stanovišť předcházelo přibližně tři čtvrtě roku práce a konzultace s policií, odborníky i výrobci radarů. Potměšilová veřejně zdůrazňovala bezpečnost, Homola představoval výsledky kontrolních měření a Novák vysvětloval odbornou a technickou přípravu.

Novákovo dlouhodobé zapojení do problematiky radarů je tak doložené už od roku 2009. Politická a investiční rozhodnutí ovšem příslušela orgánům města.

Už v srpnu 2015 radnice oznámila, že kvůli očekávanému nárůstu přestupků posílila odbor dopravy o jednu pracovnici.

Podle úřední statistiky zveřejněné v říjnu 2018 vyřizovali přestupkovou agendu v prosinci 2014 tři pracovníci. Na konci roku 2015 už sedm a v prosinci 2016 dokonce deset.

Ne všechna nová místa lze připsat radarům. Hustopečský úřad řešil také jiné přestupky, včetně těch z okolních obcí. Samotné město však v článku „Představujeme: Odbor dopravy“ z července 2018 výslovně potvrdilo, že se přestupkové oddělení po umístění radaru rozšířilo o několik zaměstnanců.

Podle úřední odpovědi z února 2018 zaznamenal původní přemisťovaný radar v roce 2016 celkem 28 875 překročení rychlosti. O rok později dalších 21 699.

Městská policie předávala záznamy úřadu, který následně oslovoval provozovatele vozidel a případně zahajoval správní řízení.

Tehdejší vedoucí přestupků Aneta Kosíková v roce 2018 uváděla přibližně 1 500 radarových přestupků měsíčně v létě a 800 v zimě. Pokles proti počátkům měření spojovala s pozitivním vlivem radarů na bezpečnost.

Radar tak nebyl jen přístrojem u silnice. Přinesl také další administrativu, personální požadavky a provozní náklady.

Další zásadní změna přišla v roce 2023, kdy město začalo původní radary nahrazovat úsekovým měřením.

Když Hustopeče v říjnu 2023 představovaly nové úsekové měření, starostka Hana Potměšilová v oficiální zprávě města ze 2. října 2023 uvedla:

„Nový způsob měření by měl být k řidičům spravedlivější.“

Původní bodové radary RAMER kontrolovaly okamžitou rychlost vozidla. Nová zařízení měří průměrnou rychlost na celém úseku.

Podle zveřejněných kupních smluv za Bratislavskou a Nádražní zaplatilo město za dodávku a montáž obou nových systémů dohromady 4 513 300 korun včetně DPH. Smlouva o jejich servisu stanovila cenu 360 000 korun ročně bez DPH za obě zařízení. Do této částky nejsou zahrnuty veškeré náklady na vyřizování přestupků.

Podle odpovědi města zveřejněné 26. května 2026 zaznamenala stanoviště na Bratislavské a Nádražní v roce 2022 celkem 9 180 oznámených podezření na přestupky, v roce 2023 pak 13 808, v roce 2024 již 33 994 a v roce 2025 celkem 34 130. Dokument je zveřejněn v městském přehledu poskytnutých informací.

Za tři roky tak přibylo 24 950 záznamů – nárůst o přibližně 272 procent, tedy téměř na čtyřnásobek.

Počet záznamů přitom není měřítkem nebezpečnosti řidičů. Změnila se technologie a neznáme srovnatelný počet projíždějících vozidel ani podíl případů vyvolaných jednotlivými příčinami.

Mezi roky 2024 a 2025 přibylo na obou stanovištích dohromady pouhých 136 záznamů. Za téměř nezměněným celkovým počtem se však skrývá opačný vývoj jednotlivých ulic.

Na Bratislavské zaznamenal radar v roce 2024 celkem 25 041 podezření na přestupky. V roce 2025 už jen 19 108. Pokles téměř o 24 procent.

Na Nádražní se naopak počet zvýšil z 8 953 na 15 022 případů. Nárůst téměř o 68 procent.

Srovnání na Nádražní ovšem ovlivnily dvě důležité okolnosti.

Původní radar byl kvůli modernizaci od 19. února 2024 mimo provoz. Nové úsekové měření začalo fungovat až 24. dubna, tedy po 65denní odstávce.

A od 10. července do 15. září 2024 následovala rozsáhlá rekonstrukce Nádražní ulice. Běžná průjezdná doprava byla odkloněna přes Starovičky a Šakvice. Průjezd zůstal omezeně umožněn především dopravní obsluze, autobusům a záchranným složkám.

Rok 2024 tedy na Nádražní nebyl běžným rokem. Radar část roku neměřil a dopravu následně významně omezila rekonstrukce. Rok 2025 byl naopak prvním celým kalendářním rokem po modernizaci.

Z meziročního nárůstu o 68 procent proto nelze vyvozovat, že se řidiči začali chovat nebezpečněji. Stejně tak pokles na Bratislavské sám o sobě neprokazuje zlepšení jejich kázně. Chybí srovnatelné údaje o celkovém počtu projíždějících vozidel a jejich rychlostech.

Zajímavé srovnání přinesl také Český rozhlas v květnu 2025. Na Slavkovsku po zavedení nových radarů klesly příjmy z dopravních pokut ze 42 milionů korun v roce 2023 na 27 milionů v roce 2024. Na Rosicku dokonce z 24 milionů přibližně na polovinu.

Nejde ovšem o přímé srovnání. Český rozhlas uváděl finanční příjmy jiných správních obvodů, zatímco v Hustopečích sledujeme počty radarových záznamů. Odlišné jsou také provozní podmínky a počty zařízení.

Z těchto údajů nelze spolehlivě vyčíslit změnu bezpečnosti. Následující rozpočtová čísla ukazují vývoj příjmů z dopravních sankcí, nikoliv samostatně vyčíslený finanční dopad modernizace obou radarů.

Když Hustopeče v prosinci 2023 schvalovaly rozpočet na následující rok, počítaly s příjmy z dopravních sankcí ve výši šesti milionů korun.

Výsledek byl výrazně vyšší.

Podle oficiálního účetního výkazu za rok 2024 město nakonec vybralo 17 765 291,65 korun. Téměř trojnásobek původního plánu! Rozpočet sice v průběhu roku upravilo na 17,7 milionu, ale skutečný meziroční nárůst tím nezmizel.

V roce 2023 totiž na stejné položce evidovalo jen 8,2 milionu korun. Za jediný rok tak dopravní sankční příjmy vzrostly přibližně o 116 procent.

Také Český rozhlas v květnu 2025 označil Hustopeče za nejvýraznější případ meziročního růstu příjmů z dopravních pokut mezi sledovanými jihomoravskými městy.

A růst pokračoval. Podle Českého rozhlasu z 21. dubna 2026 přesáhly příjmy Hustopečí z dopravních pokut za rok 2025 dokonce 22,5 milionu korun.

Růst sankčních příjmů se časově překrýval s modernizací radarů. Dostupná čísla ale neumožňují určit, jakou část příjmů způsobila právě tato modernizace.

Je však potřeba rozlišovat: uvedené účetní částky představují širší dopravní sankční příjmy, nikoliv prokázaný čistý zisk samotných radarů na Bratislavské a Nádražní. Hustopečský úřad navíc projednává také přestupky z okolních obcí.

Přesto jde o významnou položku městského hospodaření. Podle rozpočtového přehledu CityFinance měly Hustopeče v roce 2025 celkové příjmy přibližně 362,8 milionu korun, z toho nedaňové příjmy 82,3 milionu. Dopravních 22,5 milionu tak odpovídalo asi šesti procentům všech příjmů města a více než čtvrtině příjmů nedaňových.

Význam finančních výnosů město zdůrazňovalo již před modernizací.

Už v září 2023 zveřejnil Břeclavský deník přehled, podle kterého radary od roku 2018 do července 2023 přinesly městu 42,12 milionu korun. Za stejné období radnice vykázala přibližně 67 milionů korun investovaných do dopravy a bezpečnosti.

Starostka Hana Potměšilová tehdy vysvětlovala, že město peníze z pokut vrací do dopravní infrastruktury. Jako další plánovanou investici uvedla například opravu Dvořákovy ulice za přibližně pět milionů korun.

V červnu 2025 pak ve velkém přehledu městských investic připomněla závazek financovat opravy komunikací, chodníků a parkovišť především z výnosů radarů, které podle jejího vyjádření činily zhruba 20 milionů korun ročně.

Podle přehledu zveřejněného radnicí patřily mezi dokončené dopravní investice roku 2024:

Nová komunikace od ranče Valkýra k rybníkům, která stála téměř pět milionů korun.

Rekonstrukce parkoviště u Sídliště za téměř čtyři miliony. Šlo přitom pouze o část širšího záměru dalších úprav komunikací, chodníků a parkovacích míst.

Cyklotrasa od Křížového vrchu směrem na Šakvice za přibližně dva miliony korun.

Úpravy chodníků a parkování v ulici Na Úvoze za necelý milion.

A bezbariérový chodník v Brněnské ulici, na který město přispělo necelým milionem korun vedle získané dotace.

Dohromady šlo přibližně o 12 až 13 milionů korun. Pro představu: ve stejném roce dosáhly dopravní sankční příjmy města téměř 17,8 milionu.

Na jaře 2025 město dokončilo další tři dopravní investice za bezmála pět milionů korun.

Ve Vinařské ulici položilo nový asfaltový povrch. V Nádražní opravilo přibližně 200 metrů chodníku a v Husově ulici zrekonstruovalo chodník, parkovací místa i opěrnou zídku u bytových domů.

Jednou z největších uvedených investic byl nový most na výpadovce směrem na Břeclav u firmy Stafikr.

Původní most pocházel z roku 1927 a jeho konstrukce už nevyhovovala. Výměna byla důležitá také kvůli budoucímu rozšíření hustopečské čistírny odpadních vod, při kterém má touto cestou projíždět těžká technika.

Dne 6. listopadu 2025 radnice oznámila dokončení stavby za přibližně 12,1 milionu korun. Místostarosta Bořivoj Švásta vysvětlil, že město opakovaně žádalo o dotaci, ale neuspělo. Celý most proto zaplatilo z vlastního rozpočtu.

Nový most a opravy tří ulic tak v roce 2025 představovaly dohromady přibližně 17 milionů korun. Ve stejném roce Hustopeče vybraly na dopravních pokutách více než 22,5 milionu.

Neznamená to, že byly právě tyto stavby účetně uhrazeny z konkrétních pokut. Srovnání ale ukazuje, jak významné částky mohou dopravní sankce představovat ve vztahu k městským investicím.

Nový most u Stafikru má být zároveň součástí budoucí bezbariérové pěší trasy podél Bratislavské směrem k průmyslovým areálům.

V červnu 2025 radnice představila projekt oprav a prodloužení chodníků na Bratislavské s odhadovanými náklady 15,5 milionu korun. Záměr zahrnoval přibližně 1,5 kilometru trasy rozdělené do několika částí.

V září 2026 město oznámilo výběr zhotovitele pro rekonstrukci přibližně kilometrového úseku za méně než deset milionů korun bez DPH. Dokončení bylo plánováno na srpen 2027.

Nejde o totožný rozsah prací jako u původního celkového záměru. Nová zakázka zahrnuje opravy a doplnění chodníků, úpravy přecházení a autobusových zastávek, na které má navázat veřejné osvětlení.

Na Bratislavské tak město vedle radarového měření připravuje také stavební opatření zaměřená na bezpečnost chodců.

V říjnu 2015 zveřejnil tehdejší radní pro dopravu Richard Homola v Hustopečských listech na straně 8 pozoruhodnou statistiku z prvních týdnů provozu radarů.

Od 10. srpna do 17. září 2015 zaznamenal radar v ulicích Brněnská, Bratislavská a Nádražní celkem 2 821 vozidel, která překročila povolenou rychlost.

A kolik z nich mělo hustopečského provozovatele?

Pouhých 99. Tedy přibližně 3,5 procenta.

Zbývajících 2 722 vozidel, tedy téměř 96,5 procenta, mělo provozovatele mimo Hustopeče.

Homola tehdy zveřejnil také nejvyšší naměřenou rychlost: 101 km/h. Statistikou reagoval na kritiku umístění radarů a obhajoval jejich přínos pro bezpečnost v tranzitních ulicích města.

Jeho závěr byl jednoznačný:

„Rozhodli jsme se správně.“

Zveřejněná statistika z roku 2015 ukazuje výraznou převahu vozidel provozovatelů mimo Hustopeče. Sama o sobě ale neukazuje, odkud pocházely pozdější příjmy města z pokut.

Tady je však důležité rozlišení. Homolova statistika sledovala provozovatele vozidel, nikoliv skutečné řidiče nebo zaplacené pokuty. Provozovatelem může být například firma se sídlem mimo město, jejíž automobil používá místní obyvatel.

Ještě v červenci 2018 radnice uváděla, že Hustopečané představují mezi radarovými přestupky jen zanedbatelné procento.

Platí ale podobný poměr i dnes?

Po modernizaci radarů v letech 2023 a 2024 už zveřejněné souhrnné statistiky takové rozdělení neposkytují. Nevíme tedy, kolik současných radarových záznamů připadá na vozidla hustopečských provozovatelů a kolik na provozovatele z okolních obcí či vzdálenějších míst.

Přitom právě anonymní statistiku, jakou Homola zveřejnil v roce 2015, by bylo zajímavé znát i dnes.

V roce 2026 otevřelo Ministerstvo dopravy debatu o převodu části finančních výnosů z obecních radarů státu.

Podle reportáže Českého rozhlasu z 21. dubna 2026 by čisté výnosy městských radarů směřovaly do Státního fondu dopravní infrastruktury, zatímco obcím by měly být hrazeny náklady na měření. Šlo o připravovaný návrh, nikoliv o tehdy účinnou právní úpravu.

Podle reportáže Českého rozhlasu z 21. dubna 2026 ve Slavkově u Brna nevylučovali vypnutí radarového systému. V Rosicích dokonce připouštěli zrušení dvou ze tří radarů.

Proti plánované změně vystoupila také tehdejší hustopečská starostka Hana Potměšilová:

„Máme s tím problémy, měli bychom z toho mít i ty výhody.“

Argumentovala provozními náklady a tím, že město získané prostředky investuje zpět do dopravní bezpečnosti. O vypnutí hustopečských radarů však nemluvila.

Zůstává proto otázka, na kterou nemáme doloženou odpověď současného vedení Hustopečí:

Kdyby radary na Bratislavské a Nádražní nepřinášely městu žádný čistý finanční výnos, provozovala by je radnice dál?

Zdroje:

Při přípravě článku byly využity nástroje chytré inteligence pro stylistickou úpravu textu a tvorbu ilustračních vizualizací. Obsah, podklady a závěry jsou výsledkem autorské práce.